nedeľa, 11. decembra 2016



             VIANOČNÝ KANÁL
              11 december - nedeľa

               Vôňa medu, ihličia, dobrôt plný stôl, atmosféra vianočná - liek na každý bôľ...
               Zabudnite na starosti, buďte stále šťastní, nech je pre Vás nový rok krajší ako krásny......
               VESELÉ VIANOCE ZO SRDCA PRAJÚ jaskyniari z Aragonitu

             Predvianočná nálada v Žiline - Vianočné trhy
            Päťdesiata akcia ARAGONITU....
             Vianočnou náladou už dýcha všetko.....
            Samozrejme šlo sa po akcii i do vody.... ešte stále existujeme....
            Reštaurácia Rieka je krásne vysvietená....
            Prehrízame sa Vianočným kanálom dopredu..... všetko to tam duto zuní......
             Večerná Žilina pri mojom návrate z akcie......
            Je mazlavo a šmykľavo musíme dávať pozor
            Sviatočne vyzdobená Žilinská radnica....
             Dvojka pre akcie nízkej intenzity, ale predsa aspoň dáke.....
             Nuž musíme ten kanál preskúmať.... nachádzame v ňom naozaj krásne erodované kúsky...
             Voda reže ako britva.....
             Kanál ide pomerne ľahko rozširovať a postupovať ním dopredu....
            Únik z ľadového zovretia....
             Lavica nad priepastkou.....
             Nad jazerom je ponurá nálada mokro a odmäk.... každá takáto akcia nás však nabíja a preberá k životu....
            Budhov posed na štande ťahača vedier....
            Šli sme do vody tri krát.... Vo vode som nebol dlhšie ako 3 minúty..... postupne predĺžime...
            V servisnom priestore sa opäť nahromadilo množstvo materiálu....
            Jaskyňka sa nám zasa o nejaký metrík predĺžila....
              Horná komora nad servisným priestorom..... Pred sviatkami som už nikoho na akciu nemohol dostať....
             Na začiatku prebíjania sa do poruchy....

              Ťahačka je monotónna a nezaujímavá..... ešte že to nikdy dlho netrvá:-)
            Vyťahali sme len 15 vedier ale okrem nich sme vyhádzali z poruchy dosť väčších skál.....
              Dnes sme boli na tom časovo lepšie na základni už bolo zakúrené tak že sme sa nemuseli zdržiavať....
              a tak sme mali na kopanie viac času....
             Postupovať sa dá dvoma smermi vpravo a vľavo..... Začali sme čekovať cestu dopredu aj vpravo....
             Je to tam síce úzke, ale možno pôjde rozšíriť tak ako vždy doposiaľ....
              Zatiaľ len úzky kanál vedúci stranou, ale treba to tam opáčiť možno to pôjde aj obkľukou.....
            Opúšťame dieru nikdy neviem kedy sa opäť podarí zorganizovať ďalšiu akciu......
             Chceli sme domerať ale zabudol som hodiť do batohu pásmo...  tak až nabudúce.....
            Peťovi sa začne lyžovanie a tak bude po jaskyniarčení.....
             Deravé skrasovatelé kúsky v tektonických sedimentoch.....
             Peťo má v batohu dáždnik sv. Petra....
             Pekne erodované doslovne zberateľské kúsky
              Peťo Lauko nás bliskol
              Premočení a spotení sme dorazili na základňu.....
             Vianočná výzdoba pod schodami na Hlinkové námestie.....
             Vonku pekne leje......
             Vianoce vo veľkoobchodoch.....
             Úzka ulička - Burianova medzierka na Staromestské námestie....

     Duhové hory v Číně vypadají jako dílo výtvarníka

Duhové hory Čína
V hornaté oblasti na severu nejlidnatější země světa, v čínské provincii Kan-su (Gansu) při trase někdejší Hedvábné stezky, je geologický park Zhangye Danxia Landform. Právě zde se na ploše čtyřiceti kilometrů čtverečních rozkládá naprosto unikátní pohoří, jež nese příznačný název – Duhové hory.
Z instalovaných chodníků a vyhlídkových plošin mohou návštěvníci obdivovat úžasnou hru jejich barev a mnozí při pohledu na ně zapochybují, že jsou pouhým výtvorem přírody.

Kde se ty barvy berou?

Za pastelově barevný vzhled pohoří ležícího v Číně, konkrétně pouhých 40 kilometrů od miliónového města Zhangye, může načervenalý pískovec a ložiska dalších minerálů odlišných barev. Vrstvy pískovce byly zformovány z usazenin během čtyřiadvaceti milionů let a následně zohýbány silami tektonických desek.
Pestrobarevnou strukturu následně dotvarovaly živly – vítr a déšť, které napomohly vzniku roklí a údolí, věží či vodopádů. Není divu, že toto fascinující pohoří bylo v roce 2010 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Díky tomu se podstatně zvýšil zájem turistů o tuto oblast. Podobný úkaz se nachází v Kanadě, konkrétně v Britské Kolumbii. Tamější Duhové pohoří však není tak barevně různorodé jako to v čínské.

              Farebná rozprávka...
               Neuveriteľné sfarbenia tak sem by som sa s foťákom rád vypravil skôr ako niekde do USA...
                                                                   Ako pestrí perzský koberec....
                                                                        Doslovne pastelová krajina...
                                                   Príroda je v tomto ohľade absolútne neuveriteľná....
                                                                 Toto miesto nemá vo svete obdobu.....
              Neuveriteľný gíč... teda nádhera ako keby sa krajina obliekla do pestrofarebného vlneného svetra....
                Prvý krát vidím takúto neskutočnú krajinu....
             Tak to by bola pastelová turistika.....
              Je to obrovská motivácia zafotografovať si tam
             To by bolo veľmi zaujímavé trekovanie.....
              Ako štrikovaný sveter od babičky....










Kde se na Zemi vzal šroub starý 280 miliónů let? Príroda je ale nevyspytateľná:-) Šróby to isto nebudú..... Iba ak šróby v hlave:-)


V dávných dobách, kdy na Zemi ještě nežili ani dinosauři, na ní překvapivě existovaly nejrůznější technické vychytávky. Jak si jinak vysvětlit nález bezmála 300 miliónů let starého šroubu nebo indukčních cívek a podivných kovových kuliček, které byly před časem nalezeny v Rusku?
kde-se-na-zemi-vzal-sroub-stary-280-milionu-let2
Podla lomu vypadá ta hornina ako pazúrik, alebo žriedlovec

Prehistorický šroub našla expedice, která v Kalužské oblasti pátrala po spadlém meteoritu. Geologové ke svému velkému překvapení objevili kousek kamene, do kterého šroub doslova vrostl, a byl v něm zazděn 280 miliónů let.
kde-se-na-zemi-vzal-sroub-stary-280-milionu-let3
V květnu 2009 těžili u obce Saraksejevo kámen, který měl být použit jako stavební materiál. Jeden z kusů byl ale příliš velký a nevešel by se do zdiva. Proto ho zedníci rozlomili a nevěřili vlastním očím. V jeho vnitřku našli spojovací materiál, který v něm rozhodně neměl co dělat.

Skrutka stará 300 miliónov rokov. Skutočne skrutka?

18.10.2015 | Úlety
Našu civilizáciu sme datovali na pár desiatok tisíc rokov. Aj to sme si mysleli, že prví predkovia vedeli maximálne tak ovládať pästný klin a kyjak. Z Moskvy sa však na svetlo sveta dostávajú informácie, ktoré evolučnými teóriami poriadne zamávajú.

Môžeme dumať, prečo viala vlajka na mesiaci a ako je možné, že sa našla prepracovaná skrutka stará viac ako 300 miliónov rokov ukrytá v skameneline. Niekto to označí za konšpiračné teórie, ale dobre viete, že bez vánku sa ani lístok na strome nepohne.


Minulosť prehovorila
Od roku 1998 skúmajú vedci zaujímavé úkazy. Západne od Moskvy je už zimšie ako v ruskom filme. Ide o oblasť, ktorá nedá spávať len ľuďom, ktorí kvôli poznaniu obetujú aj vlastné pohodlie a nohy v teple. Vďaka nim ale na svetlo sveta vyliezajú zistenia, že ľudstvo môže mať úplne iné korene ako poznáme z knižiek biológie.

Sú to vlastne odliatky válčekov so závitmi. Hornina mi pripadne ako travertín, usadeniny uhličitanu vápenetého, alebo vyzrážaný vápenec, kalcit, žriedlovec. Najstaršia travertínová kopa na Slovensku vo Vrútkach vznikala v období  vrchného miocénu (Neogón - mladšie treťohory) ma 10 miliónov rokov. Ale keď sa lepšie pozrieme zrejme nejde o závity ale symetrické pravidelné kruhovité zahĺbenia. Teda žiadne závity... tak že by som to nutne nepokladal za potvrdenie nejakej technológie. Mohlo by ísť o súčasť nejakého živočíšneho druhu?  Na foto pod týmto textom sú tie výliatky kruhových kotúčov rôzne veľké aj elipsovité akoby stlačené s troma vrúbkami na hrubej osy dokonca z jedným vrúbkom na osy vľavo v strede. Pripadne mi to skôr ako články nejakého dutého prírodného celku, rastliny alebo živočícha. Príroda je nevyspitateľná.....  (Poznámka autora blogu)


Treba prepísať dejiny?
Ak ste odhadovali, že civilizácia je tu pár desiatok tisíc rokov a tá vyspelá sa dá spočítať na storočia, žijete v omyle. Podľa tohto scenára sa zrejme civilizácia neformovala. Ruskí vedci našli v skamenelinách, podľa zložiek hornín a odtlačkov starých až 300 miliónov rokov, predmety, za ktoré by sa nemusel hanbiť ani dnešný moderný priemysel.

Ozubené kolieska, pružiny, klince. Táto pracovná výbava má siahať milióny rokov pred náš letopočet. Ako je možné, že tak dlho vydržali? Pravdepodobne je to konzerváciou v hornine.

Opakovanie apokalypsy?

Nie je zatiaľ nič dokázané, ale na základe prevratných objavov sa dá domnievať, že pred miliónmi rokov na našej planéte mohla existovať nesmierne vyspelá civilizácia. Čo ju však zničilo, alebo či sa odohrala na zemi jadrová apokalypsa, sa už dnes vyčítať nedá.

Z pozorovania skrutiek a pružín sa ale vieme zistiť, že nie sú technicky príliš vzdialené od tých súčasných. Ak sa teda história po pár miliónoch rokov opakuje, je viac ako isté, že nás nečakajú práve svetlé zajtrajšky. Skôr vyhynutie.
                           Tu jasne vidieť že nepôjde o skrutky ale o nejaké duté články najskôr rastlín
            Na spodnom zábere tie články jasne poznať.....
          Stačilo usilovne googliť a našiel som to ide o Carboniferous Crinoids. Tu je odkaz na tieto skameneliny: http://picclick.ca/F75-Carboniferous-Crinoids-industrial-Fossils-From-Ukraine-152197807821.html
              Tu ich máme detailne....

A máme tu podobnú bombastickou správou:-)

Na Kamčatce našli stroj starý 400 milionů let

Petrohradští archeologové objevili na poloostrově Kamčatka, asi 230 kilometrů od osady Tigil, zvláštní zkamenělinu. Vyšlo najevo, že se jedná o součásti nějakého mechanismu.

Ruští archeologové se o svůj objev rozdělili s kolegy z USA a ti potvrdili, že skutečně jde o zkamenělé součásti nějakého stroje.
Odborníci se domnívají, že mechanismus se mohl zachovat tak dlouhou dobu (asi 400 milionů let), například v bažině.
Ve prospěch takového předpokladu hovoří okolnost, že předměty zkameněly během – vzato geologickými měřítky – poměrně krátké doby.

Média uvádějí, že v tomto dálněvýchodním cípu Ruska jde zdaleka ne o první ´divný artefakt´.
Vědci podle prvních analýz přichází k závěru, že přístroj byl vyroben z kovových částí, sestavených do mechanismu podobného hodinám nebo ´počítači´- nebo spíše stroji, složenému ze stovek ozubených koleček. Míra jejich zachovalosti všechny odborníky překvapila.

Žádná, i ta nejsmělejší hypotéza o stáří lidského druhu na Zemi, člověku dosud tak dlouhou historii nepřipisovala. Proto vědci připouštějí, že nalezený mechanismus může být případně i mimozemského původu. (-r) Foto Planeta.moy.su
Vraj táto „skamenelina zamotala hlavu aj tým najskeptickejším vedcom“. Dôkladná analýza mala potvrdiť, že podivný artefakt sa skladá z kovových častí (koliesok) a vytváral nejaký mechanizmus, ktorý mohol byť súčasťou akéhosi zariadenia, napríklad hodiniek alebo počítadla. Nachádza sa však v horninách datovaných na 400 miliónov rokov.

V skutočnosti neexistuje žiaden publikovaný výskum, ktorý by zistil, že „kolieska“ pozostávajú z kovu, zrejme ide o výmysel. Pre paleontológov nejde o žiadnu záhadu, útvary sú totiž identické s tzv. krinoidovými elementmi. Krinoidy, po slovensky ľaliovky, patrili kedysi medzi najhojnejších obyvateľov morského dna. Tieto živočíchy príbuzné hviezdiciam a ježovkám ku dnu prirastajú podlhovastými stopkami, ktoré sa po smrti rozpadajú na jednotlivé segmenty. A tie u niektorých druhov pripomínajú ozubené kolieska.


         Tak že napokon žiadna záhada:-)
            Len to na prvý pohľad záhadne vypadá.....
              A toto sú tie morské potvorky čo môžu za tie mystifikácie a rozruch....

            Ako krakatice.... to je krásny grafický relieéf


V muzeu v Cluji-Napoce vystavují hliníkovou součástku starou 250 tisíc let


Opravdu zajímavý exponát získalo do svých sbírek muzeum v rumunském městě Cluj-Napoca. Jde o artefakt, který na výšku měří 20 cm a na šířku 12,5 cm, jehož tloušťka činí 7 cm. Co je na něm opravdu neuvěřitelné: je zhotovený z hliníku a je starý 250 tisíc let. Zřejmě jde o součást nějakého většího mechanismu.
Předmět byl objeven v roce 1973 během vykopávek u řeky Maruše (Mureș). Ležel v 10metrové hloubce v geologické vrstvě staré 250 tisíc let spolu s kostmi. Nález byl převezen do muzea v Cluji-Napoce, jehož odborníci určili, že kosti patří nějakému prehistorickému zvířetí. Zmíněný artefakt jim ze všeho nejvíc připomínal sekyru. Jenže další analýzy prokázaly, že »sekyra« je zhotovena z hliníku, což je opravdu velkou záhadou. Čistý hliník se v přírodě nevyskytuje a průmyslově se vyrábí až od 80. let 19. století.
Nález byl natolik šokující, že byl celou dobu ukryt v depozitáři a 43 let se o něm nesmělo informovat. Co kdyby světlo světa spatřily nějaké skandální spekulace? A že se jich nabízí velké množství: může jít o úlomek létajícího talíře, nebo o část zařízení, které u nás zapomněli mimozemšťané. O tom je přesvědčen Gheorghe Cohal z Rumunské ufologické asociace. Anebo jsme měli tak šikovné předky, že prostě výrobu hliníku zvládali stejně jako my. Artefakt zkoumali nedávno švýcarští experti z laboratoře v Lausanne a zjistili, že obsahuje 90 % hliníku a zbývajících 10 % tvoří 12 aditivních kovů.

Kamene z Ica sú falzifikátom

V roku 1966 peruánsky lekár Javier Darquea kúpil od miestneho farmára zvláštne andezitové kamene, údajne nájdené v jaskyni neďaleko mesta Ica. Na kameňoch sa nachádzali staroveké rytiny zobrazujúce dinosaury, ako sú Triceratops alebo Stegosaurus, žijúce súčasne s mimoriadne vyspelou ľudskou civilizáciou. Ľudia na vyobrazeniach dinosaury dokonca držia ako domáce zvieratá a používajú ich na transport alebo vedenie vojny. Na kameňoch taktiež nájdeme výjavy, ktoré zobrazujú teleskopy, operácie srdca alebo transplantáciu mozgu.
Dôveryhodnosť nálezov podkopáva viacero závažných faktov. Po prvé, vyobrazenia zachytávajú dinosaury typické pre Severnú Ameriku, ktoré v iných končinách nežili. Po druhé, jaskyňu, z ktorej kamene pochádzajú, sa doposiaľ nepodarilo identifikovať, rovnako ako žiaden archelogický kontext - iné archeologické nálezy patriace vyobrazenej civilizácii. Jednotlivé nálezy sfalšujete ľahko, ale sfalšovať archeologický kontext nálezu, to už je iná káva. A ako archeológovia vedia, archeologický kontext nie je niečo, čo sa zachováva ojedinele. Práve naopak. Po tretie, farmár, od ktorého Javier Darquea kamene odkúpil (a potom si na nich založil slušné živobytie), Basilio Uschuya opakovane priznal, že kamene sú podvrhmi. Obrazce vytvoril sám, pričom sa inšpiroval komixami, učebnicami a magazínmi. Patinu na kameňoch vytvoril tak, že kamene varil v kravskom hnoji. Postup výroby dokonca predviedol pred televíznymi kamerami stanice BBC. S jeho tvrdením súhlasia aj závery štvorročného výskumu španielskych vedcov vedených Vincentom Parisom. Mikrofotografie kameňov prezradili stopy po modernej farbe a moderných prípravkoch na leštenie. Rytiny sú navyše mimoriadne dobre zachovalé. Skutočné starobylé rytiny naproti tomu vykazujú výrazné opotrebovanie. No a v neposlednom rade, dinosaury na nálezoch sú zobrazené nepresne, podľa zastaraných predstáv z polovice minulého storočia...



Kdo před 150 tisíci lety vytvořil v Tibetu kovové trubky? Mimozemšťané, prastará civilizace či příroda?

TÉMATA: neznámé civilizace | archeologie | ufo

Soustava kovových trubek neznámého původu v tibetské autonomní oblasti v čínské provincii Qinghai je od roku 2002 místní turistickou atrakcí, kam čínské turistické kanceláře svážejí turisty autobusy. Má se za to, že tu mimozemšťané kdysi mívali buď odpalovací rampu pro jaderné rakety, nebo jadernou elektrárnu. Neznámým mimozemským návštěvníkům tu místní obyvatelé dokonce vztyčili památník.

Tyrion
19. 08. 2014 | 14:57
Potrubí se nachází v hoře Baigong asi 40 kilometrů západně od města Delingha. Jedna ze tří jeskyní uprostřed hory se zdá být umělá a celá je protkaná systémem kovových trubek, z nichž největší vede od stropu až na zem a v průměru měří 40 centimetrů. Další trubicovité útvary se táhnou od jeskyně až ke slanému jezeru Toson a ještě dál podél jeho jižního břehu. Od roku 2001 jsou předmětem vědeckého bádání.


Výzkum vzorků přinesl šokující fakta. Trubky jsou staré asi 150 tisíc let! Jenže lidská historie v této oblasti sahá jen zhruba 30 tisíc let do minulosti. Kdo je tedy vyrobil? Chemické analýzy navíc ukázaly, že roury byly vyrobeny ze železa s příměsí dalších kovů, z nichž 8 % prvků v současné době lidstvo ani nezná, a neumí tudíž pojmenovat.


Vědci navíc v celém okolí naměřili nezvykle vysoké hodnoty radiace! Aby toho nebylo málo, tak vody jezera Toson obsahují rozpuštěné lithium, které se používá k výrobě tritia. Sloučeniny tohoto alkalického kovu slouží jako palivo v kosmických raketoplánech. Kromě toho se lithium využívá jaké stínící a chladící materiál v jaderných reaktorech.


Sloužil tedy celý komplex hory Baiong jako přistávací a odpalovací rampa pro létající stroje, anebo u jezera Toson dříve stávala jaderná elektrárna? Zatímco ufologové mají jasno v tom, kdo záhadný areál vybudoval, vědci se jako vždy snaží najít méně atraktivní, leč přirozené vysvětlení. Zkoušeli například dokázat, že potrubí vzniklo prosakováním magmatu bohatého na železo do trhlin ve skále, anebo že jsou trubky výsledkem sedimentů usazených po povodních, které postupně ztvrdly do stávající podoby. Nejčastěji zmiňovanou teorií je, že se jedná o zkamenělé části stromů. Nicméně žádná z těchto verzí není plně uspokojivá a má své trhliny.


Pokud by se potvrdilo, že trubkovité struktury jsou umělého původu a vytvořil je člověk, celá historie by byla rázem postavena na hlavu!
„V celém širém jezeře nejsou vůbec žádné známky života a strmé pohoří je také bez života, jako kdyby tato oblast v minulosti zažila nějaký obrovský požár,“ podotýká čínský archeolog Bai Yu, který jako první začal v této oblasti bádat. Je tedy možné, že se tu před mnoha tisíci lety odehrála jaderná katastrofa?
http://panobcan.sk/ako-toto-vysvetlia-vedci-bolo-objavene-150-tisic-rokov-stare-potrubie-pod-cinsku-pyramidou/
Rúrky Baigong sú jednou z najväčších záhad starovekého sveta. Možno ich nájsť vo vnútri zle erodovanej pyramídy stojaciej na vrcholku hory Baigong v Qinghai provincii v oblasti severozápadnej Číny. Zrúcajúca sa pyramída má trojuholníkové vchody po všetkých stranách, ale s postupom času sa dva z nich prepadli a sú v súčasnej dobe nedostupné.
Ten, ktorý zostal, vedie človeka až do hĺbky pyramídy. Železný šrot a podivne vyzerajúce kamene v podlahe naznačujú, že tu bola nejaká aktivita.
A tak zostali rúrky od tých najväčších s priemerom 1,5 stôp až po tie najtenšie, ktoré sú úzke ako špáradlo. A tak sú desiatky týchto trubiek spustené do hory a vedú, kto vie kde.
Niektorí z archeológov, ktorí miesto skúmali, zvažovali možnosť, že by rúrky rozvádzali vodu po pyramíde. Ich teória sa zdá byť podporená faktom, že množstvo železných rúr bolo nájdených pri neďalekom jazere Toson. Niektoré z týchto trubiek dosahujú len nad hladinu, iné aj pod, podľa ich dĺžky.
Tento nález zaujal tiež pekingský geologický ústav, ktorý sa pokúsil preskúmať potrubie pomocou prístroja nazývaného termoluminiscenčný. Táto metóda im umožnila určiť, kedy naposledy bolo potrubie vystavené vysokým teplotám. Analýza ukázala, že potrubie bolo postavené pred viac ako 150 000 rokmi.
A tajomstvo sa odkrýva ešte viac. Výskum na miestne hute nemohol zistiť všetky zlúčeniny, z ktorých je potrubie vytvorené. Vie sa, že boli rúrky pravdepodobne vytvorené z oxidu železitého, oxidu kremičitého a oxidu vápenatého, ale tiež obsahujú 8% nejakého neznámeho materiálu.
Neexistuje žiadny jednoduchý spôsob, ako tento jav vysvetliť. Ľudská prítomnosť v tomto regióne bola sledovaná asi 30 tisíc rokov späť do minulosti, spoločnosť bola ale tvorená prevažne kočovnými kmeňmi. Bolo by možné, aby nejaká primitívna civilizácia zanechala tak pokročilé štruktúry, alebo nebola vôbec primitívna?

Rad teórií sa snažia vysvetliť, kto tieto rúry postavil a na aký účel asi slúžili. Moderná, ale dlho zabudnutá ľudská civilizácia mohla vybudovať zariadenie, ktoré viedlo potrubie s kvapalinou k neďalekému jazeru - to je všetko, čo zostalo.
Ďalším zaujímavým aspektom je to, že voda v jazere je slaná. Aj keď sú v okolí sladkovodné jazerá, nevedú k nim žiadne rúrky. Prečo sú teda vedené k tomu jazeru so slanou vodou?
Potenciálnou odpoveďou je elektrolýza. Ak je elektrický prúd vedený slanou vodou, rozkladá sa na vodu a kyslík. Taká produkcia sa používa pre všetky lietadlá civilizácií. Možno práve táto civilizácia ani nemusela byť ľudská.
Na druhej strane sú geológovia, ktorí si myslia, že rúrky sú nejakým veľmi zvláštnym prírodným útvarom.
Teória sa len snaží vysvetliť niečo, čo je pre nás úplne nepochopiteľné a čo sa nehodí do aktuálne prijímaného systému viery.
Jedna vec je istá - kým nie je prepísaná história, anomálne artefakty, tak tie, ako sú napríklad Pipes Baigong, nemajú miesto v bežných učebniciach.

FAKTY X: Archeologické nálezy, ktoré nemali existovať

19.7.2012 | Spektrum
História ľudstva sa podľa niektorých nespochybniteľných archeologických artefaktov starých milióny rokov údajne písala inak, ako sa nám snažia nahovoriť archeológovia a historici. Dejiny kováčstva nemajú byť staršie než 5000 rokov, to však vyvracajú šokujúce predmety, ktoré sa našli v uhlí a horninách starých niekoľko stoviek miliónov rokov. Kto nás teda klame?

Fosílne texaské kladivoV júni roku 1934 našli manželia Max a Emma Hahnoví, počas obyčajného výletu v blízkosti mestečka London v americkom štáte Texas, podivuhodný artefakt, ktorý zamotal hlavy všetkým historikom a archeológom. Fosílne kladivo sa tak dostalo na zoznam najpodivnejších nálezov ľudských dejín, a to z viacerých dôvodov.

Manželia Hahnoví počas turistickej vychádzky zbadali kus dreva, ktorý trčal z pevnej pieskovcovej skaly. Podarilo sa im uvoľniť tento kameň, ktorý si so sebou zobrali domov. Trinásť rokov sa s týmto záhadným nálezom nehýbalo, až v roku 1947 rozbil George Hahn, syn spomínaných manželov,  horninu, kedy objavil železné kladivo na drevenej násade. Ani to by ešte nebolo také zvláštne, tajomným sa to stalo až v roku 1989, kedy metalurgovia z Batelle Memorial Laboratory v americkom Columbuse urobili analýzu kovovej časti kladiva. Zistili, že tú tvorí 96,6% čistého železa, 2,6 % chlóru a menej než 1% síry. Ide teda o takmer čisté a nehrdzavejúce železo, ktoré by v dnešnej dobe nebolo také jednoduché vyrobiť.

Röntgenové snímky a magnetické testy potvrdili, že v materiály nie sú viditeľné žiadne nepravidelnosti. Navyše vek pieskovca, v ktorom sa kladivo nachádzalo, odhadli geológovia na 140 až 400 miliónov rokov! Kto teda mohol niekedy v druhohorách vyrobiť kladivo z takmer čistého železa, keď o našich predkoch ešte nikto ani nechyroval?

Samozrejme s takýmito argumentmi nesúhlasili skeptici, ktorí tvrdia, že kladivo niekomu vypadlo v 19. storočí, počas ťažby pieskovca, a behom jedného storočia sa okolo kladiva vytvorili usadeniny. Podľa odborníkov to však nie je možné, a u žiadneho nálezu nikdy nebolo zistené také rýchle skamenenie.

Fosílny klinec a skrutkaNeobvyklý nález tiež objavili robotníci v roku 1844 v kameňolome pri škótskom mestečku Dundee. V íle totiž našli asi 60 centimetrov vysoký blok kameňa, z ktorého po rozbití vypadol hrdzavý železný klinec. Problém bol v tom, že geológovia odhadli vek tohto kameňa asi na 60 miliónov rokov, kedy ľudia ešte neexistovali.

Doslova šokujúci nález objavili geológovia na úpätí čínskej hory Mazong na rozhraní čínskych provincií Ganzu a Chi-jang, kde zo skaly vyčnievala oceľová skrutka. Samozrejme vek skaly odhadli geológovia na desiatky miliónov rokov. Oceľovú skrutku nakoniec preskúmali aj čínski experti z Úradu pre výskum farebných kovov a z Úradu pre nerastné suroviny, a napriek tomu túto záhadu nevedeli vysvetliť. Vedci sa zmohli len na strohý záver, že nie je možné poskytnúť jasné vedecké vysvetlenie.


Železná miska z Oklahomy V roku 1912 objavil kurič Frank Kennard, ktorý pracoval pre mestskú oklahomskú elektráreň v meste Thomas v čiernom uhlí železnú misku. Pri práci, kedy hádzal uhlie do veľkého kotla, si všimol neobvykle veľkú horninu, ktorá by veľmi zle horela. Pokúsil sa ju preto rozbiť, no na jeho aj kolegove veľké prekvapenie z horniny vypadla železná miska, ktorá v hornine zanechala svoj odtlačok. Kennard napokon zistil, že uhlie pochádzalo z bane pri americkom mestečku Wilburton v štáte Oklahoma.



Neskôr americký geológ Robert Fay potvrdil, že čierne uhlie z tejto lokality je staré okolo 310 miliónov rokov! Kto teda dokázal niekedy v prvohorách vyrobiť železnú misku? Človek to určite nebol, riešením preto zostáva len to, že miska niekomu vypadla do prastarých močiarov, kde sa v dávnej minulosti vytváralo čierne uhlie. Mohol sa teda niekedy v dávnych dobách po Zemi pohybovať predchodca Homo sapiens alebo nejaká iná inteligentná bytosť?

Podobných nálezov sa po celom svete našlo neskutočné množstvo, problém je však v tom, že len málokto sa o takýchto artefaktoch, ktoré nijako nezapadajú do zaužívanej histórie človeka, dozvie, pretože sa nachádzajú v depozitároch múzeí, kde sa nenápadne strácajú alebo zapadajú prachom. Veď ktorému historikovi by sa v dnešnej dobe chcela meniť zaužívaná Darwinova evolučná teória, keď je jednoduchšie takéto nálezy odvrhnúť, prípadne ich vyhlásiť za falzifikáty? Zakázaná archeológia sa tak len veľmi pomaly dostáva medzi obyčajných ľudí, ktorí si možno urobia iný úsudok ako hlavy študované...


Ďalší zaujímavý nález:


V posledních třech desetiletích horníci ze stříbrného dolu Wonderstone poblíž Ottosdalu v západním Transvaalu v Jižní Africe dolují z hluboké skály různé kovové koule. Dosud jich bylo nalezeno nejméně 200. V roce 1979 některé z nich podrobně zkoumal J. R. McIver, profesor geologie na Witwaterstandsk é univerzitě v Johannesburgu, a profesor geologie Andries Bisschoff z Potsshefstrooms ké univerzity.
Kovové koule vypadají jako zploštělé glóby, které mají v průměru 1 až 4 palce, a jejich povrch má obvykle ocelově modrou barvu s načervenalým odrazem a do kovu jsou zapuštěné malé plochy bílých vláken. Ty jsou vyrobeny ze slitiny niklu a oceli, která se v přírodě nevyskytuje, a je takového složení, které vylučuje meteorický původ. Koule musely být vyrobeny lidskou rukou, a vzhledem k tomu, že se nachází ve vrstvě předkambrických sedimentů, jejich stáří musí být přibližně 2 – 3 miliardy let. Některé z nich mají jen tenkou skořápku tlustou asi čtvrt palce a když se rozlomí, můžeme vidět, že jsou naplněné podivným houbovitým materiálem, který se při styku se vzduchem rozpadl na prach.

To, co je na tom všem nejpozoruhodněj ší, je, že koule byly vytěženy z vrstvy horniny pyrofylit, která se datuje jak geologicky, tak různými radioizotopovým i technikami datování jako minimálně 2,8-3 miliardy let stará.

K navršení tajemství na tajemství, Roelf Marx, kurátor jihoafrického muzea ve městě Klerksdorp, zjistil, že koule, kterou má na výstavě, se vlastní silou pomalu otáčí kolem své vlastní osy, zatímco je zamčená ve své vitríně a není vystavená jakýmkoli vibracím zvenku.

Venda myslím že v tomto sa prieť nebudeme ide len konkrétne o toho Sitchyna to je úplne kamufláž. Ja si spomínam na nález otlačku predhistorickéh o kolesa v uholnej bani na Donbase, ktorá je dnes zaplavená, ale fotky sa zachovali

aragonit9.blogspot.sk/.../...
Odtlačok "kolesa" v kamennouhoľnom sloji v uhoľnej bane v šachte “západná“ v Donecku v Rostovskej oblasti ( Ukrajina ). Nález nájdený v hlbke 600 alebo dokonca 900m pod povrchom zeme, v roku 2008 . Odhadovaný vek sloja 300 – 360 miliónov rokov. Tak tomu ja poviem artefakt úžasnej hodnoty. Mne toto koleso pripadne ako kovové koleso na uzávery nejakého bunkru alebo seifu, alebo koleso starej parnej lokomotívy. Toto sú skutočne fascinujúce nálezy.

 Какими конкретно артефактами Вы все "грозитесь"? Все знать не реально.
Вот есть такие в угольной шахте, на глубине около 900 метров,
To znamená že koleso sa dostalo do horniny nie menej ako pred 300 miliónmi rokov. Koleso sa rozpustilo počas procesu diagenézy , ako sa to často stáva u fosílnych nálezov.
O náleze bolo informované vedenie bane a vedci z Rostovskej oblasti , avšak všetky snahy viedli k utajeniu a zamedzeniu prístupu k nálezu. Svedkami nálezu sú desiatky baníkov . Miesto nálezu šachta “západná“ sa zatvorila v roku 2009 a momentálne je zatopená a nedostupná.
Toto sú skutočné záhady nie tie Sitchynové žvásty


Nejsem placen za vyvracení stupidit a nejsem ani přesvědčen, že jejich vyvracení má nějaký smysl. Přesto mohu čas od času a s úsměvem (milý Pio) prohlásit, že by ti možná pomohlo tu a tam, místo sbírání a publikování blbostí, si dát občas pivo a mokrý hadr na hlavu a když už musíš něco dělat, prubni něco rozumnějšího.
PS: Jen okrajově:
Pojednání o kladívku www.planetopia.cz/.../
pojednání o tvých "kovových" koulích
Pojednání o misce topiče pod kotlem
paleo.cc/paluxy/ironpot.htm
Pojednání o dalších nesmyslech si můžeš vyhledat sám. Stačí na to počítač a internet.
PS2: Budeš-li i nadále pokračovat může se ti přihodit, že z toho všeho naprosto zblbneš. Pozor na to.


Ja som blbí tak či tak Švejku ale vôbec mi to nevadí:-)

Ten článok čo si dal odkaz ku kladivu som samozrejme čítal.
Tá argumentácia k tomu kladivu mi nestačila je dosť chabá:

Mackay (1985) a Lang (1983) tvrdili, že kladívko bylo zkoumáno v proslulých laboratořích Batelle Laboratories in Columbus v Ohiu, kde bylo zjištěno, že složení hlavy kladiva je asi z 96,6% železo, 2,6% chlor a 0,74% síra (hmotnostně). Baugh tvrdí, že podobné složení není dosažitelné moderní technologií za současných atmosférických podmínek (Helfinstin a Roth, 1994). Nicméně toto tvrzení je těžké zdůvodnit. I kdyby složení bylo skutečně unikátní, ukazovalo by to možná na ztracenou nebo opuštěnou technologii

Táto argumentácia je veľmi zavádzajúca na zemi jednoducho ani dnes nikto nevyrobí také čisté železo. A to tu máme modernú metalurgiu. Na zemi to jednoducho nie je možné v tom je ten problém, to nie je zabudnutou technológiou. Problém je v tom že žiadna staroveká ani stredoveká ani dnešná technológia to nemohla a nemôže ani dnes dokázať a to preto že pri všetkých výrobných procesoch kvalitnej ocele, ktoré poznáme, nevyhnutne dochádza k znečisteniu kremíkom a uhlíkom a to treba zdôrazniť nevyhnutne!!
Nemožno uvažovať ani o prírodnom pôvode ocele. Meteorické železo obsahuje nikeľ a veľa iných znečistení v podobe kobaltu, hliníka, síry, fosforu, chrómu a uhlíka. Železná ruda sa na Zemi vyskytuje iba v spojení s inými prvkami - zväčša z uhlíkom.
V přírodě se železo vzácně nachází jako ryzí kov, z minerálů má nejvyšší obsah železa (90,88 % Fe) vzácný nerost siderazot Fe5N2.
To kladivo má 96,6 percentnú čistotu. 
Medzi ideálne a neškodné skúšobné postupy akosto oceľe patrí rentgen, magnetický test a ultrazvuk. rentgenvé snímky ukázali že v oceľovej hlave kladiva nie sú nijaké cudzie telesá ani nepravidelnosti . Oceľ teda bola istým spôsobom zušľachtená a vytvrdená. Chemicky čistá oceľ, ktorá neprešla nijakým spracovaním, je totiž relatívne mäkká. No vzhľadom na preukázanú rovnomernú štruktúru však ide o tvrdú oceľ, ktorá musela byť vyrobená sofistikovanou technológiou.
Tak že ani stredovek ani starovek nemohli také čisté železo vyrobiť a zušlachtiť do tvrdosti ktoré kladivo má. Ak by to bola nejaká staroveká rodinne tradovaná tajná technológia asi by sme historické výrobky z takéhoto materiálu nachádzali častejšie aj v historických muzeálnych zbierkach preto že nehrdzavie ako klasické železo či oceľ, a predmety a nástroje z neho vyrobené nepodliehaju času okrem opotrebovania používaním.

V Nováckej uholnej bani našli v čiernom uhlí za socilizmu robotníci zuholnatelých primátov robotníci ich nazývali ľuďmi, ale kým prišli odborníci stihli unikátne nálezy zničiť lebo sa báli že zavrú baňu. Prípad zachytil a zaznamenal archeológ a publicista Pavel Dvořák, ktorého prípad zaujal preto sa oň dôkladnejšie zaujímal a pokladal udalosť za pravdivú. V kambriu však žiadny primáti nemali existovať.
To len tak na okraj

A na tie čínske železné trubly v hornine máš nejaký odkaz?

Ale vo tom to je treba o tom polemizovať


"Táto argumentácia je veľmi zavádzajúca na zemi jednoducho ani dnes nikto nevyrobí také čisté železo... To kladivo má 96,6 percentnú čistotu". Atd. Úžasná tvrzení Pio!
Já nejsem metalurg a tak se musím obrátit na odborníky. A jestliže mi tito tvrdí, že "lze vyrobit ocel s nízkým obsahem uhlíku (až 0,02 %)", nebo "Obsah síry lze redukovat klidně pod 0,001 % bez ohledu na původní obsah síry." Podobně lze redukovat i obsah jiných nečistot, atd. atd.
A nyní milý Pio, ruku na srdce. Komu bych měl dát více důvěry, Piovi žasnoucímu nad neuvěřitelnou čistotou železa 96,6%, kterou dnes nelze dosáhnout, nebo metalurgovi který si dovolí vyrábět železo a ocel s téměř libovolně dávkovanými příměsemi podle zadání zákazníka?


Nuž dobre ak to vedia dnes vedia to aj presne zmerať.
Ako by to mohli vedieť v minulosti a samozrejme bez toho aby to mali ako merať. Skús sa spýtať toho metalurga ako to robia to bude zaujímavé potom môžeme posúdiť či to mohli urobiť niekedy v staroveku, alebo čo i len pred 100 rokmi
No prečítam ten článok ešte raz a je tam tiež dosť iných nelogických tvrdení napríklad k tomu že kladivko nekoroduje

Lines (1999) tvrdí, že řez, který byl do hlavy proveden pilníkem v roce 1936 zůstal bez koroze po více než 60 let. Někteří kreacionisté z toho vyvozují nějaké unikátní a záhadné vlastnosti kovu. Nicméně pokud je železný objekt držen v suchu a v čistotě, pak nikdo neočekává, že bude korodovat.

Ak kladivko niekto stratil v riečisku potoka alebo blízko neho automaticky by korodovalo aj v procese pomalého obalovania horninou a drevená rúčka by rovnako odhnila ak to tedy sedimenty prinášanéé vodou postupne obalovali.
Hlaný problém kladivka je v tom že nie je dokumentačne doložené presné miesto jeho nálezu, ale to je problém a osud mnohých náhodných nálezov. 
Kladivko bolo nájdení v 1934 roku.
My máme v speleológii tiež kuriozitu Na geologickom kladivku ktoré stratil niekto v 50-tych rokoch v Kryštálovej jaskyni v Malej Fatre za 50 rokov vyrástol skoro centimentový kryštál kalcitu a to sa predpokladalo že tieto kryštály rastú omnoho dlhšiu dobu. Tak že je to možné ale všetko záleží na podmienkách prostredia sedimentácii atď. Takto je ťažko niečo tvrdiť kým sa neurobí poriadne datovanie poriska. Hlava kladiva nehrdzavie preto že by mala na sebe už poriadnu strusku hŕdze ktorá by ho obalila už pred zasedimentovaní m do kusa horniny či nánosu. Zasa tak rýchlo tie usadeniny netvrdnú. To by sme boli ako tí kreacionalisti, keby sme to chceli tvrdiť. Naplavovať by ich musela periodicky stúpajúca a ustupujúca voda. a to by bol pre železo problém.
Tá hornina okolo toho kameňa by sa musela štrukturalizova ť pár storočí to by za pár rokov nešlo. Riešenie je jednoduchí datovať rúčku a máme v tom jasno, alebo aspoň jasnejšie. Ale tá čistota železa je rozhodne pozoruhodná. Tiež by stálo za to sa zamerať na historické železné výrobky a zistiť ich zloženie v jednotlivých historických obdobiach.
"lze vyrobit ocel s nízkým obsahem uhlíku (až 0,02 %)"
Kladivo obsahuje 0,74 percent síry 2,6 percenta chlóru ale ulík žiadny ani tých 0,02 percenta.......

A pozrime sa napríklad na prieskum známeho Indického stlpu ktorý dal postaviť indický kráľ Kumaragupta (415-455) v starom hinduistickom meste Lal Kot pred 1600 rokmi

Železný stĺp IRON PILLAR v indickom Dillí v Kutubskom komplexe je jedným z najstarších svetových metalurgických monumentov. Je dlhý 7,21 m, váži 6,5 t; so spodným priemerom 41 cm, zužujúci sa smerom k vrcholu. 

Starý stĺp skúmal od roku 1993 aj R. Balasubramanija m z Inštitútu pre technológie. Ako píše v časopise Current Science indickej akadémie vied, už pri výrobe musel byť vedome použitý postup, výsledkom ktorého bola nehrdzavejúca oceľ.
Na povrchu stĺpu našiel vedec tenkú vrstvu zo železa, kyslíka a vodíka, ktorá chráni kov pred koróziou. Vrstva sa vytvorila v prvých troch rokoch po dokončení stĺpa vďaka prítomnosti väčšieho množstva fosforu. Hrúbka ochranného filmu dosiahla rýchlo dvadsatinu milimetra a na tejto úrovni zostala.
Kujná oceľ stĺpu obsahuje prímes asi jedného percenta fosforu, pretože starí Indovia pri výrobe ocele dávali do železnej rudy drevené uhlie. 
A pozor toto je zaujímavé Pozostáva z 98%-ného kovaného železa najrýdzejšej kvality.
Niečo cez 1 percento nám ostáva na ďalšie prímesy zrejme pôjde o uhlík síru?
Z iného zdroja: 
Udáva sa, že stĺp je tvorený z až 98% železa a 2% prímesí, pričom niektoré zdroje uvádzajú až vyše 99% železa. Aj v dnešnej dobe vyspelých technológií je zložité vyrobiť tak čisté železo a to nehovoríme rovno o stĺpe, ktorý váži ako poriadne urastený dospelý slon!
vedelisteze.sk/.../...

Staršie indické kovové predmety majú naopak nižší podiel fosforu. Balasubramanija m sa domnieva, že nový výrobný postup bol použitý vedome, aby sa na povrchu zliatiny vytvorila ochranná vrstva odolná proti poveternostným vplyvom.
Čítajte viac: tech.sme.sk/.../...

Nemecký bádateľ Leo Frobenius, ktorý je jeden z najlepších znalcov afrických kultúr, našiel v baniach v Zimbabwe oceľové nožnice, ktorých vek sa odhaduje na 7000 rokov. Tieto nožnice sú tiež nehrdzavejúce. Väčšou záhadou je však to, že oceľ bola objavená „len“ pred štyritisíc rokmi v Číne. Nikto to však doteraz nevysvetlil ako to starovekí kováči dokázali.

Nehrdzavejúci materiál poznali aj Vikingovia, keď sa v troskách vikingských lodí, na ktorých sa dávno pred Kolumbom plavili do Grónska a do Ameriky, našli klince neporušené hrdzou. Ľudia teda pred dávnymi časmi poznali postup výroby, na ktorý by dnešný oceliarsky priemysel ochotne vynaložil milióny.
magazin.atlas.sk/.../...

Tak že nehrdzavejúce kladivko z Glen Rose nie je žiadny problém. Problém by ale mali metalurgova našej civilizácie pred 80-tymi rokmi minulého storočia a to poriadny taký matroš vyprodukovať. Veď aj tajomstvo Iron Pillaru v Indii bolo rozlúsknuté až v roku 1993.
V prípade kladivka však ide o železo bez prísady uhlíka s čistotou 96,6 percenta, len plus chlór a síra. Tak že by stálo za to preskúmať zloženie tých vikingských klincov a tých 7000 rokov starých nožníc z tej africkej bane a možno by sme boli múdrejší.
Rozhodne to kladivko je mimoriadnym nálezom a nemožno ho len tak hodiť medzi falzifikáty
Stratené technológie môžu byť staroveké, alebo ešte staršie tak ako tie nožnice zo Zimbabwe.


Ach jo.
Ad) sloup:
- Střední chemické složení vzorků kovu z různých míst sloupu je: 0,23 % uhlíku, 0,07 % manganu, 0,07 % křemíku, 0,18 % fosforu, stopy síry, stopy chromu, 0,05 % niklu a 0,03 % mědi; zbytek je železo.
- Jedná se o technické železo – uhlíkovou ocel se zvýšeným obsahem fosforu, která odpovídá stavu techniky té doby a surovinám z jižního Džhárkhandu, kde byl kov s velkou pravděpodobnost í vyroben
- Pod zemí uložená část sloupu je silně zrezivělá (některé prameny tvrdí až do hloubky 10 cm), patrně díky fosforu a podnebí nereziví pouze nadzemní část.
- Výroba byla pro tehdejší kováře značný problém, svědčí o tom i nedokonalé spoje a vady, patrné na dolní části sloupu.
- je bezesporu unikátním dílem, vytvořeným na svou dobu úžasnou technologií, ale nadpřirozeného na něm není zhola nic.
PS: Milý Pio, nečti tolik různé magazíny a verše záhadologů (typu Vašíček, Däniken apod.) a věnuj mnohem větší energii vyhledávání solidnějších informací a nepodceňuj inteligenci našich předků.


To ja netvrdím že indický stĺp je niečo nadprirodzeného len som chcel vedieť to zloženie. Vyhladávač Gooogle jednoducho dáva na prvé miesto takéto článočky:-)
Skrátka bol tam uhlík. Keby nebol tak by som bol nútený dať ti za pravdu aj v prípade toho kladivka
Ale nemôžem.
Ale netvrdím že to kladivko nevyrobili ľudia. Dôležíté je zistiť kedy ho vyrobili. Zrejme pôjde o starší nález už keby sme zobrali do úvahy len tú druhotnú sedimentáciu dostali by sme sa iste pekných pár storočí dozadu. Nejaké datovanie tam už bolo zmieňované, myslím 700 rokov s veľkým rozsahom nepresnosti. 
To už by sme sa dostali do predkolumbovský ch čias ak by šlo o spolahlivé datovanie no zatiaľ ho brať vážne nemožno

Za každú cenu zniesť tento nález pod čiernu zem tiež nie je v pohode.
Jeho datovanie je predsa možné tak ho treba spraviť
A nečítam Danikena ani iných len náhodou som narazil na nejaké informácie ohľadom toho indického stĺpa tak som tu pastol pasáž zo zložením. 
Odkiaľ máš ty tie údaje ja som odkaz dal
0,23 % uhlíku, 0,07 % manganu, 0,07 % křemíku, 0,18 % fosforu, stopy síry, stopy chromu, 0,05 % niklu a 0,03 % mědi;
Ale schválne čo vieš o tých postupoch dostať uhlík na 0,02 percenta a prečo to nejde celkom na nulu....


http://ac24.cz/zpravy-ze-sveta/9991-nibiru-anunnaki-mimozenske-bytosti-skutecnost

Autor: Recber
O Ježišových tajomstvách :
http://ac24.cz/zpravy-ze-sveta/9748-objev-turecko-historie-egypt
Víte co by mně zajímalo spíše, jak je to s ježíšem a jeho mezi léty narozením a poté jeho kázaním. Existuje mnoho vysvětlení, které všechny ukazují na jeho pobyt v s.zapadním Kašmíru. 
Dokonce existuje tzv. Spis isha upanishad, který o tomto pojednává. Stejně tak jeho učení, které se podobá budhistickému systému chápání světa. Není náhodou, že obchod byl v těchto letech mezi Římem a indii ve velkém proudu..stejně tak existence hrobky v samotném Kašmíru, která ma rysy uložení těla i směr hrobky, jako v židovském způsobu pohřbívání..
Tak kdo ví jak to je..

Viera štímová

Podle toho, co je ve Starém Zákoně, museli být knězi ženatí a Bůh si vybíral ke službě z jejich pokolení. Svatba Ježíše je zamlžená, jenom ve Svatém růženci je zmínka o Káně a přeměně vody ve víno nejspíš na Jeho svatbě. Pochybuju, že na jiných svatbách se předváděl, jak to umí. Pokud musela Sv.rodina prchat před Herodem od Ježíšova narození, pak možná měl někde se svou ženou děti a nebylo to v Judsku nebo v Izraeli. Potom, protože byl vlastně Žid, nebyli jeho děti v Izraeli, ale jinde. Podle toho, jak vypadal na Turínském plátně, byl vlastně Evropan, ne ten černý žid s nosem jako skobou, jak nyní vidíme v Izraeli. Podle toho, jak obrazy Panny Marie a Ježíše existují, to znamená jakoby nad plátnem, tak jsou nejspíš pravé. Ostatní je jenom umělcova představa.

Petr Ježek

Starý ani Nový zákon nejsou historická díla, takže prosím, neinterpretujte je tak. Spíše se zaměřte na pozoruhodné shody mezi přírodním náboženstvím a křesťanstvím v jejich symbolice. Bible, stejně jako Korán jsou díla na zakázku tehdejší moci a je lhostejné, za jakým účelem a za jakých okolností.

Contumax

Petr Ježek
Tak to tedy jsou historická díla, můžete si to ověřit pane doktore...!!!

Piovarči

Pre Deža
Okrem Kašmírskej hrobky Rozábal patriace svatcovi Jus Asafovi - v Šrínagare tu máme aj Dinastickú hrobku v Jeruzalemskej štvrti Talpiot - Talpiotská hrobka v ktorej sa našli osáriá s menami Ježišovej rodiny a tiež existuje zmienka o ňom v Japonskej dedinke Herai. Spolu s Turínským plátnom je to celé veľmi zaujímavá záhada. Preto že datovanie Turínskeho plátna bolo zmanipulované. Datovanie bolo prevedené správne ale vzorka sa zobrala s časti plátna do ktorého pred odobratím vzoriek pracne zatkali mladšie stredoveké plátno, prezradilo sa to tým že miesto odberu zafarbili tak aby sa odtieňom nelíšilo od ostatného plátna. No predtým vedci z tímu STURP na plátne nezistili žiadne stopy po farbive. A práve toho si jeden z odborníkov zo skupiny STURP všimol keď prevádzali zhruba po viac ako dvadsiatich rokoch ďalší výskum plátna. Farbivo objavil práve na tom mieste z ktorého sa odoberali vzorky. Predtým tam dokázateľne to farbivo nebolo. Plátno bolo skenované a spektrálne merané všetkými možnými metódami. Krvavé stopy na plátne totiž prezrádzajú jedno z tajomstiev. Muž zabalený v tomto plátne ešte nebol mŕtvi keď ho položili do hrobu. Mohol byť len klinicky mŕtvy. Tak že mohol skutočne povstať. Obrazne vstať z mŕtvych. Podrobný rozbor krvných stôp to jednoznačne dokazal. 
Skrátka okolo Ježiša je veľa záhad ktoré ešte len čakajú na odhalenie.
Dnes veda tiež dokáže klinicky mŕtvych vrátiť späť k životu. Niekedy je to spontánne ľudia sa preberú aj keď už boli lekármi prehlásená za mŕtvych. V tej dobe to bolo niečo nevýdané.
aragonit9.blogspot.sk/.../...

Pavel Blaheta
Pio - je-li to co zde uvádíš pravda, tak celý Nový zákon - s tou tezí, že Ježíš zemřel na kříži a pak vstal "z mrtvých" je totální blábol. Což asi opravdu je - i když musím uznat je napsán velmi manipulujícím způsobem. Člověk jej čte "studuje" a text jej vtáhne někam - a jeho mysl jde po stezce, kterou měl tvůrce toho textu na mysli. Udělá z něj otroka systému.

Piovarči

Ja som venoval jeho učeniu takmer celý život. Verím jeho morálnej autorite. V podstate boli ranní kresťania gnostici. Vtiahlo ma to do štúdia tak že viem dosť na to aby som si bol istý že to vôbec nemyslel zle. Predsa povedal farizejom keď ho chceli zhodiť niekde z múru či zo skaly preto že sa rúha tým že o sebe tvrdí že je Syn Boží. A on im na to odpovedal že všetci ste Synovia Boží. A je tam viac výrokov ktoré to hovoria a dokazujú čím vlastne povedal že Syn Boží je stav. K jeho Zbožšteniu došlo až omnoho neskôr na jednom z Cirkených koncilov zhruba a v kocke povedané. Ježiš bol z Dávidovej dinastie a bol s celou rodinou v ilegalite, po tom čo Hasmejovci nasledovníci Alexandra Velikého dosadili v Izraeli do chrámu kolaborujúce kňažstvo slúžiace obrady podľa Lunárneho kalendára lebo predtým sa používal v chráme pri obradoch Slnečný kalendár, ktorý praktizovali napr. gnostickí Esejci v Kumráne.
Tak že všetko sa dialo v ilegalite a z toho vychádzajú aj reálie a mnohé tajomstvá ktoré boli pre prežitie kráľovskej dinastie nevyhnutné. Mnohé tajmonstvá odhaľovali apokryfné evanjeliá. Išlo v nich o Sofiu - Múdrosť ktorú Cirkev zavrhla a odrezala tak nevyhnutú duchovnú nadstavbu - tajomstvá o ktorých hovoria aj syniptické evanjeliá že všetky tajomstvá budú odhalené. Tajné evanieliá boli tou nadstavbou kresťanstva, ktoré cirkevná hierarchia zavrhla, likvidovala a pálila. Tak že aby si ho pochopil musíš poznať tú nadstavbu, poznanie malo byť dávkované podla morálnej a duchovnej úrovne jednotlivých členov či skupín. Ide o mystéria o zasvätenia a tie nemožno realizovať bez nutnej často dlhodobej prípravy.
Dobrý hospodár dáva potravu každému podla jeho momentálnej potreby psovi dáva kosti, prasaťu pomije, statku seno, preto Ježiš hovorí nehádžte perly sviniam.... poznáš to ďalej.

Tu je celé znenie u Filipa:
Jeden hospodář měl všechny možné věci: děti, otroka, dobytek, psy, prasata, pšenici,
ječmen, slámu, trávu, (…) maso, žaludy. Byl moudrý muž a znal pro každého správnou
potravu. Dětem předkládal chléb a olivový olej, ale otrokům olej ricinový, maso a mouku.
Zvířatům dával ječmen, slámu a trávu. Psům házel kosti, prasatům žaludy a zbytky.
Stejně je tomu s Božími učedníky. Je-li moudrý, rozumí, co znamená být učedníkem.
Tělesné podoby ho neoklamou, bude hledět na povahu duše jednoho každého a hovořit
s ním. Na světe je mnoho zvířat, jež mají lidskou podobu. Pochopí-li to, bude
předhazovat prasatům žaludy, dobytku bude předhazovat ječmen, slámu a trávu. Psům
bude předhazovat kosti. Otrokům bude dávat základy, dětem však poskytne celé vědění.


Otrokom bude dávať základy - to sú tie synoptické evanjeliá - tie základy pre bežných ľudí, ktorí otročia systému a mamonu

ďeťom však poskytne celé vedenie.

to je aj význam mnohých podobenstiev o deťoch, ak budete ako deti vôjdete do Kráľovstva nebeského.
A teraz treba chápať aj dobové reálie k tomuto výroku aby sme ho správne pochopili
V Tomášovom apokryfnom Evanielu je vysvetlenie ktoré oslobodzuje:

Logion 4. Ježíš řekl: Starý muž ve svých dnech nebude váhat a zeptá se malého dítěte v sedmi
dnech, kde je místo života, a bude žít. Neboť mnozí první budou poslední a stanou se
jedním jediným.

(Mt 11,25; Mt 19,14; Mt 19,30; Mk 9,35-37; Mk 10,31; L 10,21)

A toto dnešný človek nepochopí pokiaľ nevie že na vôsmy deň židia prevádzali u detí obriezku čím ich zaradili k náboženskému rítu. Nemohol to povedať v tak ortodoxnom náboženskom systéme otvorene musel to skryť aby sa múdry dovtípil. Dieťa v siedmom dni bolo ešte idelogicky nedotknuté a nepoškvrnené, nezaťažené a nepoznačené ničím ani ideologickými a náboženskými rozpormi a predsudkami... Mimo všetku tú náboženskú neznášanlivosť, pokrytectvo, mimo všetky tie programy ktoré nás od detstva krivia a indoktriminujú

Vôbec si nemyslím že Ježiš chcel urobiť z ľudí otrokov systému, priam naopak chcel ich oslobodiť aby viac neboli otrokmi. Ja sa s ním rozhodne cítim byť oslovený i oslobodený....
Hovoril kto hľadá nájde.....
U tomáša:
Logion 2. Ježíš řekl: Nepřestávat se svým hledáním má ten, kdo hledá, dokud nenalezne. A až
nalezne, bude otřesen a když bude otřesen, bude se divit a stane se pánem nade vším,

co jest.
(Mt 7,7-11; L 11,9-13)

Tajomstvá treba odhalovať - je to mystérium
gnosis9.net/.../...

Piovarči
Blaheta napísal:
Pio - je-li to co zde uvádíš pravda, tak celý Nový zákon - s tou tezí, že Ježíš zemřel na kříži a pak vstal "z mrtvých" je totální blábol. 

Tak celkom to blábol nebol
Muž zabalený v tomto plátne ešte nebol mŕtvi keď ho položili do hrobu. Mohol byť len klinicky mŕtvy. Tak že mohol skutočne povstať. Obrazne vstať z mŕtvych. Podrobný rozbor krvných stôp to jednoznačne dokazal. 
Skrátka okolo Ježiša je veľa záhad ktoré ešte len čakajú na odhalenie.
Dnes veda tiež dokáže klinicky mŕtvych vrátiť späť k životu. Niekedy je to spontánne ľudia sa preberú aj keď už boli lekármi prehlásená za mŕtvych. V tej dobe to bolo niečo nevýdané. A iste si počul o zážitkoch v klinickej smrti. Ľudia opúšťajú svoje telo, vchádzajú do svetla plného prijatia a bezpodmienečnej Lásky a prebehne im pred zrakom celý ich život navštívia oblasti kde je prítomné všetko vedenie vesmíru, stretávajú sa so svojími blízkymi ktorí ich predišli, vidia úžasné miesta počujú nadpozemskú hudbu, ale môžu zostúpiť až do samotných pekiel... Pokiaľ zotrvávajú v tom neskutočne nádhernom svete nechcú sa už vrátiť späť, tam zažívajú rozšírené stavy vedomia. je to skutočnejšie ako to čo prežívali vo svojom živote, ale niekto im odrazu povie že ich úloha v živote ešte nie je dokončená a niečo ich nezadržateľne ťahá späť do tela postihnutého trápením a bolesťou. Často je to sprevádzané priam zázračným uzdravením a prekonaním aj smrteľnej choroby. človek čo takto povstane z mŕtvych zásadne mení svoj doterajší pohľad na svet a na život hlavne sa zásadne zmení jeho rebríček hodnôt. Na prvom mieste je bezpodmienečná Láska, dobro a poznanie pre všetkých nie peniaze a moc. Je to skutočné duchovné znovuzrodenie, taký človek sa už viac nebojí smrti, lebo vie že je nesmrteľný. Večne Živúci ako hovoria staré texty Ježišovej doby.
Ježiš bol vodcom očistených - ukrižovaný ktorý práve v tomto zmysle povstal. 

Což asi opravdu je - i když musím uznat je napsán velmi manipulujícím způsobem. Člověk jej čte "studuje" a text jej vtáhne někam - a jeho mysl jde po stezce, kterou měl tvůrce toho textu na mysli. Udělá z něj otroka systému

Rozhodne je to cesta ktorá skutočne hľadá Nebeské Kráľovstvo, pokoj Lásku a vyrovnanosť, rovnováhu a duchovné majstrovstvo. A toto nie je otroctvo to je oslobodenie....
To je v istom slovazmysle vykúpenie. Pritiahol nás k tomu všetkému tým že bol vyzdvyhnutý na kríž, pritiahol nás tajomstvom vzkriesenia, aby sme hladali a našli a boli vykúpení z otroctva. 
Je to krásny obraz o ktorom hovoria o osvetľujú ho práve Apokryfné evanjeliá nazývané tiež Tajomstvá.....

Vykupuje nás v obrazoch. Všetky texty v Evanjeliách majú viac úrovní, doslovnú ale hlavne tú skrytú... pre tých ktorý pochopili a dozreli k poznaniu.....
Preto že boli mnohí čo počúvali a nepočuli, pozerali a predsa nevideli...
Týmto výrokom priamo a otvorene upozorňuje na obraznú reč podobenstiev, ktoré duchovne nevzdelaný a nedozretý človek nepochopí a nevidí skrýtú pravdu... Je to o tom že tajomstvá priťahujú v tom tkvie Ježišovo Mystérium.
Podľa mňa je geniálne to čo urobil...... 

Skončím výrokom z Tomášovho Evanjelia, ktoré je charakterizovan é hneď v jeho úvode slovami:

Toto jsou skrytá slova, která řekl živý Ježíš a napsal je Didymos Juda Tomáš a pravil:
Kdo nalezne smysl těchto slov, neokusí smrti.


Logion 3. Ježíš řekl: Když ti, co vás vedou, vám řeknou: "Pohleďte, království je v nebi", tak tam
budou ptáci nebeští před vámi. Když vám řeknou: "Je v moři", předejdou vás ryby. Uvnitř
ve vás je království a vně vás. Když poznáte sebe, budete poznáni a uvědomíte si, že
jste dětmi živého Boha. Jestliže však sami sebe nepoznáte, pak přebýváte v bídě a jste
bídou.

(L 17,20-21)

Tak že je to to staré filizofické POZNAJ SÁM SEBA - všetko máme v sebe celú tú moc nad prírodou

Tieto jeho slová majú neskutočnú silu

Jaris
Petre, nemas pravdu. Ve Starem i Noven zakonu vystupuji historicke osoby, ktere skutecne existovaly. To jena dlouhe psani a ja dam pouze priklad Pilata a rimskou nadvladu nad Judskem. Herodes, Nabuchadnezzar, Artarxes, Cyrus - to jsou panovnici davnych dob o kterych se zminuje i sekularni historie. A samozrejme i Jezis Kristus je historicka osobnost. V Bibli je popsan chod vsech supervelmoci - pocinaje Egyptem nasleduji Babylon, 
Assyrie, Medo-Persie, Recko, Rim. Po rimu nastupuje Anglo Americka supervelmoc ve ktere zijeme a ktera konci. Po ni ma prijit tzv, osmy a posledni kral - svetova vlada. Muze se jednat o UN, ktera dostane moc razit NWO.Jejich soucasti jsou take vsechna nabozenstvi. UN vystavila nedavno novy program, tzv. AGENDA 30. Prvni kroky kuskutecneni svetove vlade jsou dnes docela zretelne.

Comtumax
Jaris 
1 ***

Janina
Jo, kdo to ví. Otázka za milión.
V knize "Sensei ze Šambaly" je mnoho zajímavých úvah, možná odpovědí.
"I odešel Issa spolu s matkou a jedním ze svých učedníků na východ. 
Ježíš se dožil více než sta let a byl pochován v městě Šrínagar, hlavním městě Kašmíru, kde se v posledních letech svého života usadil. Toto malebné místo se rozkládá mezi jezery na úpatí Himaláje. 
Jeho hrob se nachází ve sklepení rodinné hrobky Rozabal, což znamená "hrobka proroka"."
Na kosterních pozůstatcích zůstaly stopy ukřižování. Částečně oděrky na kostech v rukách, na chodidlech a na nohách, také stopy po probodnutí kopím na žebrech. 

Zajímavé také je, že ze čtyř evangelií se jen dvě zmiňují o nanebevstoupení 
V evangeliích podle Matouše a Jana se hovoří o setkání Ježíše s učedníky na hoře. 
A u sv. Jana je dokonce napsáno, že Ježíš po tomto setkání odešel se svým oblíbeným učedníkem. Mimoto se dochovaly četné zmínky o pobytu Issy na Východě již po jeho ukřižování. 
Tato svědectví jsou uchována nejen na Východě, ale také v knihovně Vatikánu.
Takže si budeme muset počkat jestli ty knihovny a archivy někdy zveřejní:))

Contumax
Věra Štímova 

Na Vatikán nedej a ani na jiné podvrhy a očerňování Ježíše Krista Pána všech pánů a Krále všech králů... 

Vatikán celý ten čas od kdy vznikl od roku 538 falšuje veškeré informace, tedy dokumenty... měl a má na to celé týmy specialistů, kteří psali a píšou na původní materiál... 

A kupodivu se jim mnoho věcí vymklo z rukou, protože dnes už nevědí který dokument je pravý a který pravý není... 

Ježíš Kristus nepotřebuje ženu... 
Nesnaž se Pána Ježíše Krista neboli Boha všemohoucího připodobnit k člověku... 

Člověkem se stát musel aby nám byl blíž... 
No nakonec nemá cenu Ti něco vysvětlovat, v Písmu je to přesně popsáno, že se lidé raději uchýlí k lživým naukám nežli aby se přimkli k Ježíši Kristu... 

Bůh nikoho nenutí k tomu aby v Něho věřil, nikomu nebrání aby kradl nebo lhal... 
Bůh ty lidi nechá ve lži.. ve zlodějství ba i ve vraždách ale ponesou následky... 
Nic není utajené, všechno Bůh vidí... 
A vše vyjde najevo...

Piovarči
V tomto súhlas. Rozbory DNA by urobili jasno. Na plátne sa podarilo nájsť aj stopy DNA hoci je tento nález veľmi spochybňovaný za porovnanie by to stálo. Prieskum hrobky v Šrinagáre však miestni nechcú povoliť

Priečelie Talpiotskej dinastickej hrobky
Hrobku začali prohledávat až za úsvitu třetího dne po objevení hrobky 30.3.1980.
Nad vstupem vedoucím do chodby byl umístěn symbol – reliéfní skulptura – záměrně vyřezané obrácené V nebo Y. Byla široká více než metr a v jejím středu byl umístěn výrazný kruh. Jinak řečeno kruh ve velké krokvi. Archeolog Šimon ve své pozdější terénní zprávě poznamenal, že pyramidě se podobající krokev měla nahoře jakýsi „komínek“. Na jiných nalezených hrobkách žádný takovýto symbol nebyl.
V hrobce se za léta vytvořil po kolena vysoký nános zemědělské půdy, tzv. terra rossa.

Archeologové zde nalezli 6 pohřebních výklenků (tzv. v hebrejštině kochim a v latině loculi) vytesaných ve třech ze čtyř zdí komory. Ve výklencích napočítali celkem 10 schránek na kosti.
Hrobka byla vytesána s precizními detaily, musela patřit významným lidem.
Zvláštní obdiv měly dvě obloukovité „arcosolie“ neboli základní pohřební police vytesány do severní a západní zdi.
Úkolem archeologů bylo vynosit všechny schránky ven, zdokumentovat hrobku a nechat jí zahrnout nebo zničit staviteli.
Další zajímavostí byly na zemi umístěné tři lebky v přední komoře, které nepatřili „obyvatelům“ hrobky. Rozhodně tam nebyli pohřbeni podle židovských pohřebních zvyklostí prvního století. Dle rozmístění třech lebek v předsíni lze usoudit, že by se mohlo jednat o jakýsi obřad. Byly tam opravdu jen lebky, žádné kosti. Tvořili jakýsi rovnoramenný trojúhelník, jehož základna byla orientována směrem k jeruzalémské chrámové hoře.
Vysvětlením lebek v hrobce můžeme nalézt u templářů. U templářů je totiž jedna věc zajímavá: jedno z nejzajímavějšíc h obvinění církve proti templářům bylo, že rytíři uctívají lidskou lebku. A také že tato lebka je údajně spjata s Ježíšovou rodinou. Říkalo se také, že templáři provádějí tajný obřad, při němž je zasvěcovaný povinen obejít po obvodu trojúhelníku a kruhu lebku a zkřížené hnáty. A to, že bohatství získali dík objevení posvátných jeruzalémských relikvií, které jim po jistý čas poskytovaly jakousi tajnou moc nad Vatikánem. Je tedy možné, že se hrobka stala na krátký čas svatyní templářských rituálů? Možná si templáři odnesli sebou do Evropy i symbol na průčelí, vysvětlovalo by to zavedení pyramidy a vševidoucího oka.
A ešte jedna zvláštnosť hodná zmienky. Do kostníc židia v prvom storočí po zotletí tiel poukladali kosti tak že najväčšie stehenní kosti skrýžili na sami vrch a nad ne položili lebku.
A Lebka so skríženými hnátmy sa prvýkrát objavila práve na vlajkách templárskeho lodstva.

Templári museli hrobku navštíviť a zobrali z nej aj všetky kosti. V osáriach však vedci našli čiastočky z kostí z ktorých porozbore mitochondriálne j DNA zistili že v horbe okrem jednej osoby boli všetci príbuzní. A tá jediná osoba mala na osáriu vyryté meno Mariamny zvané jako Mistr. Predpokladá sa že ide o Máriu Magdalskú, ktorá bola vo Filipovom apokryfnom evanieliu nazvaná Ježišovou družkou....

Osárium Mariamny
aragonit9.blogspot.sk/.../...

Janina
Moc děkuji za doplnění, zase jdu spát o něco poučenější:)
Nemáte k tomu nějaký odkaz? Raději psaný text než video - to jsem ale vybíravá.
V každém případě budu ráda za cokoliv.
P.S.
Moc pěkné fotky, sníh umí čarovat.

Jaris
Janino, ono se toho hodne o Jezisi vypravi. Ja take cetla, ze skoncil nekde v Japonsku. 
Pravdou je, ze z krize jeste nikdo neslezl zivy. Odsouzenym se lamaly stehenni kosti, ti ureli udusenim. Navic byl Jezis pred ukrizovanim lyncovan a mucen. Zemrel driv, nez se ocekavalo. Nebylo ani treba zlamat ony stehenni kosti, aby se smrt urychlila. Pro dukaz, ze byl skutecne mrtev, propichl rimsky vojak kopim Jezisovi bok. Ten byl pochovan v hrobce tradicnim zpusobem a aby jo se nestalo, ze by nekdo Jezise ukradl, hrobka byla zavalena obrovskym kamenem a misto bylo hlidano rimskymi vojaky. Za tri dny Buh sveho syna vzkrisil. Jezis se na Zemi pohyboval jeste dalsich 40 dnu a predaval vedomosti svym ucednikum. Fenomen, jak byl nakonec Jezis vzat na nebesa videlo okolo 500 svedku.

Piovarči
Jaris chápem ťa. No forézny výskum môže naše informácie buď potvrdiť alebo vyvrátiť. Ježišovi ako jedinému nezlámali kosti preto že predčasne umiera na kríži, nie je ale vylúčené že predsa prežil. Krvné dvorcia nastekané z rany na boku vykazovali fibrín čerstvú okisličenú krv. Turinske plátno dokazuje že telo zavinuté doňho a uložené do hrobu ešte krvácalo, čo mŕtvola už nemôže. Toto je zistenie súdnych znalcov z oboru kriminalistiky a medicíny. Preto bolo datovania plátna zmanipulované aby bol od neho ako od stredovekého falzifikátu pokoj aby sa v tom nikto už nevŕtal. Ježiš sám v Evanieliách hovorí že všetky tajomstvá budú odhalené. Jeho slová sa napĺňajú mnohými nálezmi starých gnostických písomností z jeho doby, ktoré mnohé poodhalujú. Máme tu Talpiotsku Dinastickú hrobku, hrobku v Šrinagare a hrob v Herai záhada sa dá rozlúštiť foréznym skúmaním pozostatkou v týchto hrobkách. Pravda sa ukáže. Kosti ktoré veľmi pravdepodobne templári odniesli z Jeruzalemskej hrobky sú určite niekde dobre uložené, alebo čo by bolo horšie boli po likvidácii rádu Templárov zničené. 
Stále sa objavujú nové nálezy tak že sa to napokon rozlúskne.

Piovarči
Maťo správne tak že akékoľvek datovanie touto metódou nemôže ísť hlbšie
Navyše metóda C14 je veľmi nepresná, pretože je zavisla na množstve uhlíka v atmosfére, ktoré nie je stabilne a mení sa napríklad pri výbuchu sopky, výbuchu atómových bômb, zmene kozmického žiarenia, fosílnych palív, rozsiahlych požiarov, atd... 
Snažia sa to nejakým spôsobom korigovať, ale to nie je možné. Nikdy presne nedokážu zistiť, koľko uhlíka v atmosfére bolo v minulosti, keď neexistujú z tej doby namerané údaje.

JERYKO
Áno s tým výskumom ľadových vrstiev v Antarktíde je to možné spresniť. Absolútny súhlas.

Jeryko
No ale co myslíte tím úplně přesně ?? Dá se to zjistit celkem dobře např. z ledu.. kdy se provádí hluboké vrty do ledu a následné vzorky se zkoumají a dá se z toho zjistit opravdu hodně.. 

Jeden závěr který překvapil mne byl .. že teplotní výkyvy které zažíváme dnes a přijdou nám šílené se naposledy děly někdy v 17 stol.. 

Zajímavé je ,že touto metodou se zjistilo že CO2 v atmosfeře není příčina oteplování ale jeho důsledek... ale mam pocit že se to stále ještě zkoumá...

Globální oteplování jak ji popisují pseudojelita je podle mě kec.. je to jen další daň na lidi... 


několik desítek tisíc vědců se podepsalo pod výzkum, že lidi nestojí za globalním oteplovaním ale pak před kamery předstoupí nějaký koupený politik a vštěpuje lidem opak :) a protože je většina lidi liných si něco přečíst....


A teď trochu mimo téma..


Už jsem vzdal kohokoliv přesvědčovat... nemá to cenu a stojí to spoustu sil...pochopil jsem že je třeba respektovat svobodnou vůli, možná to zní smešně a naivně ale každý nečemu věříme... a všichni se tím musíme prokousavat sami , pravda sdílení myšlenek a názorů velmi pomáhá.. aspoň mě..


Stejně tak by si nikdo z nás neměl myslet že vše ví a má patent na pravdu... (samozřejmě včetně mě)


Všichni děláme závěry na základě informaci, které si 100% nikdy nemužeme ověřit .. jen je třeba davat si bacha na to abychom nevěřili něčemu co nám je blizké,příjemné a jiné věci zavrhovali protože se jich bojíme nebo protože bychom zjistili že jsme bezmocní nebo naopak všehoschopní :) 


Osobně si myslím, že žijeme v době kdy zažijeme opravdovou revoluci vědomí... to jak chápeme tenhle svět a sami sebe... za poslední roky se to v lidech neskutečně pohlo ... věřím, že bude líp.. pro nás všechny a ty lží na kterých je vybudovana naše tak skvělá civilizace budou brány jako nutné zlo abychom pochopili.. je to prostě cesta... a jak se říká důležítější než cíl je samotná cesta! 


a proto neomezujte svuj mozek a užasný potenciál ktery v nás je a otevřete svou mysl, zkoumejte , prověřujte, bádejte a nikdy se nenechte nikým a ničím v tomto ohledu omezovat ! 


Jo možná mě tady za tento názor rozcupujete ... ale co .. :)

Piovarči
Jeryko

Už jsem vzdal kohokoliv přesvědčovat... nemá to cenu a stojí to spoustu sil...pochopil jsem že je třeba respektovat svobodnou vůli, možná to zní smešně a naivně ale každý nečemu věříme... a všichni se tím musíme prokousavat sami , pravda sdílení myšlenek a názorů velmi pomáhá.. aspoň mě..

Stejně tak by si nikdo z nás neměl myslet že vše ví a má patent na pravdu... (samozřejmě včetně mě)

Všichni děláme závěry na základě informaci, které si 100% nikdy nemužeme ověřit .. jen je třeba davat si bacha na to abychom nevěřili něčemu co nám je blizké,příjemné a jiné věci zavrhovali protože se jich bojíme nebo protože bychom zjistili že jsme bezmocní nebo naopak všehoschopní :)


Absolútny súhlas. Sme náchylní si veci zľahčovať a často nie sme ochotní meniť názor aj napriek existujúcim faktom, ale je to i tým že mnohé "fakty a zaručené informácie" môžu byť postavené na vode, alebo manipulované pre prospech jedincov s veľkou ekonomickou i politickou mocou práve kvôli väčším ziskom a ešte väčšej moci. Ľudia sú zámerne udržiavaní v nevedomosti preto že len vtedy ostávajú otrokmi systému a ľahko sa ovládajú a manipulujú.....


A s tým oteplovaním je to presne tak. Sú to vonkajšie okolnosti ktoré spôsobujú tie výkyvy. V závislosti na týchto okolnostiach sa rozpínajú aj atmosférické obaly ostatných planét v Slnečnej sústave. Tieto zmeny boli dostatočne doložené meraniami.


Ide teda len o väčší kšeft tých čo svojími peniazmi manipulujú vedou a vedcami.


Osobně si myslím, že žijeme v době kdy zažijeme opravdovou revoluci vědomí... to jak chápeme tenhle svět a sami sebe... za poslední roky se to v lidech neskutečně pohlo ... věřím, že bude líp.. pro nás všechny a ty lží na kterých je vybudovana naše tak skvělá civilizace budou brány jako nutné zlo abychom pochopili.. je to prostě cesta... a jak se říká důležítější než cíl je samotná cesta! 


Lepšie by som to sám nenapísal, Vaše slová treba vytepať zlatým písmom. Ste rozhodne múdry a osvietený človek. Klobúk dolu. Vďaka Bohu za Vás:-)

Smiem vedieť čím sa zaoberáte?

a proto neomezujte svuj mozek a užasný potenciál ktery v nás je a otevřete svou mysl, zkoumejte , prověřujte, bádejte a nikdy se nenechte nikým a ničím v tomto ohledu omezovat !

Jo
 možná mě tady za tento názor rozcupujete ... ale co .. :)


To rozhodne nie, predpokladám že nikto kto hľadá skutočnú pravdu by sa do vás nenavážal. Naopak múdrosť a zdravý úsudok si treba vážiť a vždy náležite oceniť....
Tak že len samé plusky Jeryko ++++++++++++ 
a palec hore:-) 
Ľudia ako vy by mali vládnuť svetu. Bolo mi cťou....


Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat

Zpověď neurochirurga: život po životě existuje!

Zpověď neurochirurga, Dr. Ebena Alexandera (08.10.2012), který prodělal klinickou smrt: Jako neurochirurg jsem nikdy nevěřil na fenomén spojený se zkušenostmi blízké smrti. Vyrůstal jsem ve vědeckém světe jako syn neurochirurga. Šel jsem ve stopách svého otce a získal titul z neurochirurgie na Harvardské škole medicíny a dalších universitách. Měl jsem za to, že rozumím tomu, co se stane v mozku, když jsou lidé blízko smrti a vždy jsem věřil tomu, že zde jsou dobrá vědecká vysvětlení pro nebeské cesty mimo tělo, které popisují lidé, jenž se přiblížili smrti.
Súvisiaci obrázok
Mozek je úžasně propracovaný ale velice jemný mechanismus. Stačí snížit přísun kyslíku byť jen o malé množství a mozek na to bude reagovat. Nebylo velkým překvapením, že lidé, kteří prodělali velké trauma (mozku?) se vraceli (probouzeli?) s podivnými příběhy. Ale to neznamená, že to bylo skutečné.
Považoval jsem se za křesťana spíše z principu než-li z upřímného přesvědčení…
Na podzim roku 2008, po sedmi dnech v komatu, v němž můj mozek byl naprosto nečinný, jsem zažil něco tak hlubokého a intenzivního, že mi to dalo vědecký důvod být přesvědčen o životě po smrti.
Vím, jak prohlášení jako ta moje zní skeptikům, takže budu svůj příběh vyprávět logicky s jazykem vědce, kterým jsem.
Před čtyřmi lety brzy ráno jsem se probudil velkými bolestmi hlavy. Během několika hodin moje celá mozková kůra, která je odpovědná za myšlenky a emoce a v podstatě nás dělá člověkem, přestala fungovat. Doktoři z Lynchburg General Hospitál ve Virginii (nemocnice, kde jsem já sám pracoval jako neurochirurg) došli k závěru, že jsem byl zasažen velmi vzácnou bakterií meningitidy, která většinou útočí spíše na novorozence. Bakterie E-coli se zasáhla mozkomíšní mok a začala rozežírat můj mozek.
Když jsem se dostal toho rána na jednotku intenzivní péče, moje šance na přežití byly velmi malé a situace se stále zhoršovala. Během sedmi dnů jsem ležel na posteli v hlubokém komatu. Moje tělo nereagovalo na vnější podněty a můj mozek (jeho vyšší funkce) byly naprosto mimo provoz.
Sedmý den v nemocnici, když moji doktoři zvažovali, zda stále pokračovat v léčbě, se moje oči otevřely.
Skutečně to existuje. To co jsem viděl a naučil se, mne obrazně řečeno dalo nový pohled na svět. Svět, ve kterém jde o více než jen o naše mozky a těla a kde smrt, rozhodně není koncem naší existence vědomí, ale jen pouhým uzavřením jedné z dalších kapitol na cestě existence.Doposud neexistuje vědecké vysvětlení pro to, že ač moje tělo leželo v komatu, pak moje mysl byla plně při vědomí a já sám jsem byl živ a zdráv. Moje nervová tkáň v mozku byla ochromena bakteriemi, které jej vyřadily úplně z činnosti. Díky tomu se mé vědomí vydalo na cestu do jiné dimenze obrovského Vesmíru. Dimenze, o které jsem nikdy předtím ani nesnil, že existuje a o které by mé staré Já s naprostou radostí prohlásilo, že nic takového jednoduše neexistuje. Ale ta dimenze (ten svět?), která byla nespočetněkrát popsána lidmi, kteří si prožili zážitek blízké smrti a nebo jiné mystické stavy, tam skutečně je.
Nejsem prvním, kdo získal zkušenost s tím, že vědomí existuje za hranicemi těla. Záblesky těchto zkušeností jsou stejně staré jako lidstvo samo. Pokud ale vím, tak jsem jediným zadokumentovaným případem, kdy jsem cestoval do tohoto světa v situaci kdy:
  1. Nervová aktivita mozku byla kompletně nulová
  2. Mé lidské tělo bylo pod intenzivní medicínskou kontrolou každou minutu a to po celou dobu během těch sedmi dnů, kdy jsem byl v komatu.
Klíčové argumenty, které jdou proti zážitkům blízké smrti, vycházejí z toho, že tyto zážitky jsou výsledkem alespoň minimální částečné nervové aktivity v mozku. Mé zážitky blízké smrti probíhaly prokazatelně za situace, kdy můj mozek byl naprosto nefunkční. Je to zřejmé z průběhu mé meningitidy, pravidelných CT scanů a neurologických vyšetření.
Podle současného lékařského chápání, neexistuje žádný způsob, jakým bych mohl během mého komatu být i při sebemenším omezeném vědomí, natož abych měl nějaké super-živé zážitky, které mne potkaly na mé cestě, jež jsem podstoupil.
Trvalo mi několik měsíců, než-li jsem se srovnal s tím, co se mi stalo. Nešlo jen o to, že jsem byl při vědomí, i když jsem byl v komatu. Mnohem důležitější bylo to, co se mi stalo během té doby. Když se vrátím na začátek mého zážitku, vzpomínám si, jak jsem byl na místě mraků. Velké nafouknuté růžovobílé mraky, které se jasně ukazovaly proti modročerné obloze. Výše nad mraky (mnohem výše nad nimi) proudily zástupy třpytivých průhledných bytostí.
Ptáci? Andělé? Tato slova mne napadla až později, když jsem si sepisoval své vzpomínky. Ani jedno z těch slov ve skutečnosti nevystihuje podstatu těchto bytostí, které byly naprosto odlišné od všeho, co jsem poznal na této planetě Zemi. Oni byli více pokročilí – vyšší formy.
Shůry jsem slyšel mohutný zvuk vzkvétající jako slavný chorál a říkal jsem si, zda tento zvuk tvoří ony okřídlené bytosti. (Opět platí, že jsem o tom přemýšlel až později…) Cítil jsem, že z těch bytostí ke mne přichází radost a že ony musí dělat ten zvuk, aby radost přicházela. Ten zvuk skoro hmatatelný podobně jako déšť, který můžete cítit na kůži. V tomto případě ale nebudete mokří.
Vjemy dívání a slyšení tam nebyly oddělené. Mohl jsem slyšel viditelnou krásu stříbřitých těl těch blýskavých bytostí. Mohl jsem cítit narůstající radost z dokonalosti toho, co zpívaly. Zdálo se mi, že nebylo možné se dívat a nebo poslouchat v tom světě cokoliv, aniž byste se nestali toho přímou součástí. Vše tam bylo nějakým záhadným způsobem propojené.
Opět připomínám, že vše popisuji z mého dnešního pohledu. Tam jsem získal dojem, že neexistuje cokoliv jako samo o sobě – něco jako oddělení se. Vše bylo odlišné (od toho co jsem znal?), ale současně vše bylo součástí všeho ostatního – stejně jako se prolínají bohaté motivy Perských koberců … a nebo barvy na motýlích křídlech.
Bylo to ještě podivnější. Po většinou cesty byl někdo další se mnou. Byla to žena. Byla mladá a já si ji vybavuji jak vypadala do nejmenších detailů. Měla vysoké lícní kosti a hluboké modré oči. Zlatohnědé vlasy rámovali její krásný obličej.
Když jsem jí viděl poprvé, jeli jsme společně na koni po složitě vzorovaném povrchu, který mi po chvíli připomněl vzory na křídlech motýla. Ve skutečnosti to bylo tak, že kolem nás najednou bylo miliony motýlů – obrovská jejich vlna, která se nořila do lesa a zase se k nám vracela. Byla to řeka života a barev pohybujících se ve vzduchu. Žena byla oblečena v jednoduchém oblečení jako rolník. Barvy oblečení byly velmi výrazné – modrá, indigo, pastelově oranžová. Celé to působilo velmi živě jako vše okolo nás. Podívala se na mne pohledem, když jste se na ni dívali, přišlo vám, že cokoliv jste dělali doposud ve svém životě až doposud, stálo za to žít a to bez ohledu na to, co se během života stalo. Nebyl to romantický pohled. Nebyl to pohled přátelství. Byl to pohled, který byl mimo všechny naše představy o lásce a jejích podobenstvích, jež máme tady dole na Zemi.
Promluvila na mne beze slov. Zpráva skrze mne prošla jako vanoucí vítr a já jednoznačně věděl, že je to pravda. Věděl jsem to se stejnou jistotou s jakou jsem věděl, že svět kolem nás je skutečný – že to není nějaká fantasie.
Zpráva měla tři části, a pokud by to měl přeložit od pozemské řeči, dalo by se říci, že to znělo nějak tahle:
Jsi milovaná a ochraňovaná bytost, upřímně a navždy.
Nemusíš se ničeho obávat.
Není tu nic, co bys mohl udělat špatně.
Tahle zpráva mne zaplavila obrovským pocitem bláznivého nadšení a úlevy. Bylo to jako kdyby mi někdo konečně vysvětlil pravidla hry, kterou jsem hrál celý život bez toho aniž bych plně chápal podstatu.
„Ukážeme ti tady hodně věcí“, řekla žena opět beze slov ale s naprosto jasnou esencí myšlenky namířené přímo ke mne. „Anebo se můžeš vrátit zpět.“
Na tohle jsem měl jedinou otázku: „Zpět kam?“
Vanul teplý vítr podobně jako za nejkrásnějších letních dnů. Rozháněl listy stromů a dávnou minulost jako nebeskou vodu. Božský vítr. Vše změnil a posunul svět kolem mne zase o oktávu výše – do vyšších vibrací.
Přestože jsem měl ještě trochu schopnost řeči, tak jak to chápeme na Zemi, začal jsem beze slov klást otázky tomu magickému větru a té božské bytosti, která stála za mnou a nebo spíše plula s tím větrem.
Kde to jsem?
Kdo jsem?
Proč tu jsem?
Pokaždé, když jsem tiše stvořil jednu z těch myšlenek, přišla okamžitá odpověď v podobě explodujícího světla barev, lásky a krásy, která skrze mne prošla jako nárazová vlna. Co bylo naprosto úžasné na těchto výbuších, bylo to, že veškeré mé otázky byly vyslyšeny. Odpovídali na ně ale způsobem, který přesahoval možnosti jazyka. Myšlenky přicházely přímo. Nebylo to ale způsobem, jakým jsme zvyklí na Zemi. Nebylo to vágní, nehmotné nebo abstraktní. Tyto myšlenky byly solidní a okamžité – teplejší než oheň a vlhčí než-li voda – a pokaždé, když jsem dostal odpověď, dokázal jsem plně porozumět konceptům do všech detailů, což by mi na Zemi zabralo mnoho let.
Pokračoval jsem dál. Vstoupil jsem do nekonečného tmavého prostoru. Bylo to tak neuvěřitelně uklidňující. Intenzivní černá byla přesto prostoupena světlem – světlem, které vypadalo, že ke mne přichází z obrovského brilantního orbu, kterého jsem pocítil blízko sebe. Ten orb byl jako překladatel mezi mnou a tím, co mne obklopovalo. Bylo to jako kdybych byl zrozen do obrovského světa. Vesmír samotný byl jako obrovská vesmírná děloha a orb (kterého jsem cítil, byl nějak s tím propojen a nebo byl dokonce totožný se ženou na motýlích křídlech) mne tím provázel.
Později, když jsem se vrátil, našel jsem citát ze 17. století. Křesťanský básník Henry Vaugham, který přišel do blízkého kontaktu s tímto magickým místem, s tímto obrovským inkoustově černým místem, které bylo domovem Božství samotného.
„Tam je, dalo by se říci, Boží temnota prostoupená světlem…“
To bylo přesně ono: inkoustově hustá temnota, která byla prostoupena intenzivním světlem.
Naplno chápu, jak mimořádně a naprosto neuvěřitelně tohle všechno zní. Pokud by mi někdo (a navíc ještě doktor) vyprávěl v minulosti něco takového, byl bych si naprosto jistý, že je pod vlivem nějakého klamu. Ale to co se stalo mne, bylo naprosto vzdáleno nějaké iluzi. Bylo to reálné a vlastně ještě mnohem reálnější než-li cokoliv v mém životě. A to včetně naší svatby a narození dvou synů.
To co se mi stalo si žádá vysvětlení.
Moderní vědci nám říkají, že vesmír je jednotný – že je nedělitelný. I když se nám zdá, že žijeme ve světe plném separace a rozdílů, (kvantová) fyzika nám říká, že pod povrchem je každý objekt a událost ve vesmíru navzájem zcela propojen s každým jiným objektem a nebo událostí. Neexistuje tu žádné skutečné oddělení.
Před mojí osobní zkušeností byla tato slova pouhou abstrakcí. Dnes je to pro mne skutečnost. Nejen že vesmír je definovaný jednotou, je také (nyní to vím) definován láskou. Vesmír, jak jsem jej zažil během komatu (s naprostým šokem a radostí) je tím samým, o kterém mluvili Einstein a Ježíš, byť každý v jiném slova smyslu.
Plánujem stráviť zvyšok svojho života skúmaním pravej podstaty vedomia a objasňovaním toho, že sme viac, omnoho viac než naše fyzické mozgy. Budem sa to snažiť vysvetliť tak jasne ako sa dá svojim vedeckým kolegom aj ostatným ľuďom.Strávil som desaťročia ako neurochirurg v najprestížnejších medicínskych zariadeniach v našej krajine. Viem, že mnohí moji rovesníci sú ako som aj ja bol zástancami teórie, podľa ktorej mozog a hlavne mozgová kôra generuje vedomie a že žijeme vo vesmíre bez mnohých emócií vrátane bezpodmienečnej lásky, ktorú ako teraz viem, k nám vyžaruje Boh a vesmír. Ale táto viera, táto teória leží teraz v troskách. To, čo sa mi stalo, ju zničilo.
Nečakám, že to bude ľahká úloha z dôvodov, ktoré som popísal. Keď sa hrad starej vedeckej teórie začína rúcať, nikto tomu najskôr nechce venovať pozornosť. Vybudovať starý hrad stálo v prvom rade príliš veľa práce a ak sa zrúti, bude treba na jeho mieste postaviť úplne nový.
Prišiel som na to potom ako som sa zotavil a vrátil som sa do života. Začal som sa rozprávať okrem svojej manželky Holley, ktorá si veľa vytrpela, a našich dvoch synov aj s ďalšími ľuďmi o tom, čo sa mi stalo. Podľa pohľadov plných zdvorilej neviery hlavne zo strany mojich priateľov lekárov som veľmi skoro zistil akou ťažkou úlohou bude pre mňa vysvetliť ľuďom, čo som zažil počas týždňa, keď bol môj mozog vypnutý.
Jedným z miest, kde som nemal problém vysvetliť svoje zážitky, bol kostol – miesto, kde som predtým pobýval len zriedka. Prvýkrát ako som vstúpil do kostola po kóme, videl som všetko veľmi jasne. Farby vitráží mi pripomenuli žiarivú krásu krajiny, ktorú som videl tam hore. Pri hlbokých tónoch organu som si spomenul, že myšlienky a emócie na onom svete sú ako vlny, ktoré sa cez vás pohybujú. A najdôležitejšie bolo, že obraz Ježiša, ktorý láme chlieb, a jeho učeníkov evokoval vo mne posolstvo, ktoré bolo podstatou mojej cesty – že Boh nás miluje a akceptuje bezpodmienečne a nekonečne, oveľa viac ako som sa o tom v detstve učil na náboženstve.
Dnes mnohí veria, že náboženské pravdy stratili svoju silu a že veda, nie náboženstvo, sú cestou k pravde. Pred mojím zážitkom som silne pochyboval o tom, že je to môj prípad.
Teraz však rozumiem, že takýto pohľad je najjednoduchší. Holým faktom je, že materialistický obraz tela a mozgu vytvárajúcich ľudské vedomie je odsúdený k zániku. Na jeho miesto prichádza nový pohľad na myseľ a telo. Tento pohľad je vedecký a zároveň duchovný a jeho najvyššou hodnotou bude to, čo si vždy veľkí vedci vážili najviac zo všetkého – pravda. Tento nový obraz reality sa bude dlho vytvárať. Nebude dokončený v našom čase a pravdepodobne ani v čase, keď vyrastú naše deti. Realita je príliš nesmierna, komplexná a záhadná na to, aby bol vytvorený jej dokonalý obraz. Ale v podstate ukáže vesmír ako vyvíjajúci sa, viacdimenzionálny, známy Bohu do posledného atómu. Bohu, ktorý sa o nás stará ešte hlbšie a s väčšou bázňou ako ktorýkoľvek rodič milujúci svoje dieťa.
Som stále doktor a vedec rovnako ako pred mojím zážitkom. No v hĺbke duše som úplne iný ako predtým, pretože som zbadal záblesk tohto vznikajúceho obrazu reality. A môžete mi veriť, že každý kúsok našej práce a práce tých, čo prídu po nás, bude stáť zato.











Mongolský mnich, který byl mumifikován před 200 lety, je stále naživu


Dvě stě let starý mumifikovaný mnich není mrtvý. „Nachází se ve stavu velmi hluboké meditace zvané tukdam,“ tvrdí zakladatel Ústavu buddhistického umění v Ulánbátaru, profesor Genhugiyun Purevbata. Mnich sedí v poloze lotosu, do které se uvedl bezesporu sám během meditace. „Láma je v lotosové pozici vadžra, levou ruku má otevřenou a pravá symbolizuje kázání sútry, což je známkou toho, že není mrtvý, ale ve stavu hluboké meditace,“ tvrdí Purevbata. Podle něj bylo za posledních 50 let nalezeno 40 takto „zakonzervovaných“ mnichů.
„Základním znakem stavu hluboké meditace zvaného tukdam je, že pokračuje i po fyzické smrti. Mnich při něm medituje nepřetržitě po dobu tří týdnů a přijímá jen minimální množství potravy. Stav jeho těla se postupně mění, až se díky speciálním toxinům samo zakonzervuje do mumifikovaného stavu. Jako znak nejvyšší formy osvícení se pak kolem něj objeví duha,“ upřesňuje buddhistický mnich Barri Kerzina.
Mnichovy ostatky chtěl jistý překupník prodat na černém trhu. Mumii ale objevila policie a nechala ji převézt do Ústavu buddhistického umění k odborné expertize. Moderní lékařská věda má jasno: mnich je mrtvý, ale buddhisté tento názor kategoricky odmítají.
http://procproto.cz/zajimavosti-a-novinky/v-antarktide-byly-objeveny-starobyle-pyramidy/ 

                 FOTOMONTÁŽ  ROKA

Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára