9 Október
Konečne sme vygenerovali ďalšiu akciu nad jazerom.Peťo Kozoň zaistil osadenie nášho kladiva pre čelbu a ráno
nás čakal na stanici v Strečne aby nám ho podal do vlaku Peťo Ďakujeme....
do nižších častí v systéme
kompakt. Tak toto nás nijako neteší.
do masívu....
tu musieť použiť razantnejšie technológie....
tu dobre vetrané. Ručne tak 20 cm za deň. Búracie kladivo by bodlo. Centrálu máme k nej máme moc veľké
búracie kladivo ktoré sa tu použiť nebude dať. Musíme kúpiť menšie.
mimoriadnu inváziu tisícou lienok ktoré využívali teplé stúpajúce vzdušné prúdy okolo rozohriatej lomovej steny....
Takú inváziu tohoto hmyzu som tu ešte nevidel.....
metre ak došlo k svahovému skresleniu merania je blokovište pod násypom a 2 metre hlbšie v násype. rovno
pri päte lomovej steny....
Sonda pod Udavačkou.... vybehli sme sa tam pozrieť.
Konečne sme vygenerovali ďalšiu akciu nad jazerom.
10 minút pri plávaní....
Ruská «výchovná» salva zničila světovládu USA
09.10.2015 17:45převzato/isstras.eu
Ve světě fungovala představa, že konvenční nejaderná výzbroj Ruska
je na nízké úrovni a není schopná čelit «nejlepší armádě světa» za
kterou ji vydávaly USA. Tuto verzi ovšem podporovali i sami ruští
vojenští experti. Zato nynější «experti» zemí bývalého východního bloku
už zapomněli to, co znali i děti na základce: Že když něco Rusko
předvádí a prodává, v dílnách a ve vývoji jsou o dvě, spíše o tři
generace výš. Ruská salva z Kaspického moře nezasáhla jen ISIL, ale
definitivně ukončila unipolární svět.
zdroj: www.isstras.eu/cs/2015/10/09/ruska-vychovna-salva-znicila-svetovladu-usa/
Známý ruský vojenský expert Konstatnin
Sivkov, stejně jako jeho kolegové, předkládali světu téze, že v souboji
konvenčními zbraněmi Rusko proti USA neobstojí. Tomu všemu ale bylo
možné věřit pouze do 7. října, kdy Rusko jedním výstřelem přesvědčilo
celý svět, že «hrátky» na slabého soupeře se staly minulostí.
Co se vlastně stalo, a proč by to mělo
mít klíčový význam? Ve středu 7. října, zrovna v den narozenin ruského
prezidenta Putina, jedna jediná ruská Kaspická vojenská flotila
dokázala jedinou salvou šestadvaceti raket typu «Kalibr» nejen zasáhnout
vojenské základny Islámského státu v Sýrii, ale zároveň nadlouho
vyklidit ze všech aquatorií americké námořnictvo jako demonstraci jeho
síly či dokonce hrozby.
Malé tajemství s vekým dopadem
To, co Američané a jejich spojenci
netušili, byl «vylepšený» typ raket, s jejichž pomocí se smrtící
kanonáda odehrála. Podobný typ raket «Kalibr» byl totiž dodáván na
export a dosah těchto střel s plochou dráhou letu byl pro vyvážené kusy
stanoven 300 km. Američané proto v klidu předpokládali, že Rusko bude
mít k dispozici tak dvojnásobný dosah, tady zhruba 600 kilometrů.
Reálný dostřel «Kalibru» ovšem po ruské
salvě donutil hochy v Pentagonu ze svých křesel když ne vyskočit, tak
určitě povstat. Ruské střely bez problému překonaly vzdálenost 1500
kilometrů a přesně zasáhly cíl s maximální odchylkou 3 metrů. Podle
všeho ale, ani tato vzdálenost není pro Rusko u těchto střel limitem. Ve
vojenských kuloárech se hovoří až o 4000 kilometrovém dosahu.
Všechno je v okamžiku jinak
Co jednoznačně skončilo, je představa
Západu, že Rusko je svým stavem konvenční výzbroje schopné leda tak
ubránit vlastní hranice, nebo nahánět mořské pytláky. Zejména se to
týkalo Černomořské a Baltské flotily. Jedinou výjimkou byly flotily
dislokované v Pacifiku a Atlantiku, které i podle západních analýz byly
schopné čelit vážnějšímu střetu.
V důsledku podobných analýz navíc
Američanům vycházelo, že jejich útočné skupiny letadlových lodí (Carrier
strike group – CSG) jsou takřka nezranitelné, protože by Rusko ke
zničení jedné takové skupiny potřebovalo vypálit salvu zhruba stovky
raket. (Podle otevřených zdrojů disponují USA asi deseti takovými
skupinami.) Rusko by podle analytiků Pentagonu muselo soustředit do
jednoho místa takřka všechny své lodě Severní a Pacifické flotily. Tím
by se Rusko podle těchto expertů vyčerpalo a ostatní americké skupiny
CSG by už pak nerušeně kralovaly ve světových vodách.
Co všechno je Rusko schopné kontrolovat?
Podívejme se nyní na schopnost doletu
střely, která, jak je jasné z předchozího, není ani 300 ani 600
kilometrů, ale dokonce více než 1500 kilometrů. To neznamená nic jiného,
než že je Rusko schopné se svou Kaspickou a Černomořskou flotilou
zničit každého nepřítele ve východní části Středo-zemního moře i
v Perském zálivu, zatímco Baltská flotila drží v šachu Severní moře, La
Manche a část Norského moře. A to vše, aniž by ruské flotily musely
opustit vlastní výsostní vody.
A to už nemluvíme o schopnosti Severní
flotily držet v šachu severní část Atlantiku, nebo Tichomořské flotily –
odstřelit každého, kdo se bude «šplouchat“ v Pacifiku na sever od
Havajských ostrovů. Vyplývá z toho hlavně jedno: Námořnictvo USA už není
schopné ohrozit region Eurasie.
Konec všemohoucnosti
Pro Američany je ovšem naprosto děsivá
už sama představa, že Rusko může raketami letectva zasáhnout Spojené
státy, aniž by opustilo svá teritoria vzdušného nebo námořního prostoru.
Amerika, která se roky chovala jako potrhlý puberťák s pocitem
všemohoucnosti, dostala přesně těch pár facek, nezbytných k tomu, aby se
postavila nohama na zem a místo sebestřednosti zapnula i mozek. Kdyby
jen z pudu sebezáchovy.
Rusko svou salvou dalo jasně najevo, že
už nikdo nebude beztrestně útočit na jeho spojence. Už nikdy se nebude
beztrestně opakovat Jugoslávie, Irák, Libye či další země.
Vzbouří se i Evropa?
Pro nás je jistě důležitější, že si to
museli uvědomit i lídři zemí Evropy. Je třeba vzít v úvahu, že i oni
leckdy museli poslouchat se skřípěním zubů diktát toho «sebestředného
fracka», který uměl pouze rozkazovat, a to jen v zájmu vlastní země,
naprosto bez ohledu na potřeby a zájmy svých «spojenců». I oni měli
strach z domnělé nepřemožitelnosti Spojených států. Žili s představou,
že «před Amerikou nás přece nemá kdo ochránit».
V tuto chvíli je už ale jasné, že se
svět má na koho obrátit o pomoc proti svévoli hegemona. Unipolární svět
skončil, a tak budou muset Spojené státy nasadit alespoň masku slušnosti
při jednání se svými vazaly. Už na ně nebudou moct zadupat, protože
vazalové už mají kam jít a ke komu se utéct.
USA si musejí připomenout slušné chování
Počítat s tím, že by se EU nebo NATO
rozpadly hned zítra poté, co jejich lídři vykoupí pampersky, by bylo
přinejmenším příliš optimistické. Je tu ale jiný zajímavý «výchovný
prvek». Amerika se už odnaučila slušnému chování, vyjednávání či snad
dokonce dodržování dohod. Teď se to bude muset znovu učit, a to
ausgerechnet ve chvíli, kdy hrozivě dupala na evropské země, že jsou
«povinny» podepsat smlouvu TTIP, i když je pro tyto státy zničující.
Hegemon zemřel, nastává znovuobrození
éry bipolárního či dokonce tripolárního světa. Evropa tak má nyní na
výběr. Zůstat nyní už v dobrovolném otroctví USA, nebo začít jednat
v souladu se zájmy svých národů. A tak jediná salva může začít měnit
vývoj a směřování světa.
Proč Rusko pálilo zrovna z Kaspického moře?
A je tu i další otázka, na níž je dobré
znát odpověď. Proč si Rusko vybralo ke své «slavnostní“ salvě zrovna
Kaspické moře? Pomiňme fakt, že z blízké vzdálenosti by to nemělo
zdaleka onen potřebný demonstrační efekt pro «výchovu» Pentagonu.
Pragmatickou stránkou věci je ale fakt, že pro přelet raket je třeba
povolení, které lze od spojeneckých zemí jako je Írán a Irák získat
podstatně snáz, než například pro útok z Černého moře od Turecka, které
neustále protestuje proti ruské účasti na likvidaci teroristů Islámského
státu.
Trocha technikálií na závěr
Připomeňme si ještě, co je to vlastně
«okřídlená střela“ či střela s plochou dráhou letu, o níž je v článku
řeč. Je to vlastně takový bezpilotní letoun, který se pohybuje ve velmi
malých výškách. Střely «Kalibr» mohou nad mořem klesnout do výšky 20
metrů nad hladinu, na pevnině letí ve výšce 100 – 150 metrů. Vzhledem
k naprogramovanému navádění je většinu svého letu v režimu «rádiového
klidu», takže zachycení střely nepřítelem je v podstatě nemožné.
Vzhledem k tomu, že střela «kouká», je
schopná překážku nejen přeletět vrchem, ale i s boku. Díky dokonalému
systému navigace «vidí» i v naprosté tmě, tedy tehdy, kdy sama spatřena
být nemůže. Při doletu k cíli je raketa schopná vyvinout rychlost až
3500 km/h, během letu je rychlost samozřejmě nižší.
Mooooc hezký článek
Pavel |09.10.2015
Tenhle komentář se čte moc dobře.
Pěkně ruští hoši pěkně
Pěkně ruští hoši pěkně
