Boli sme premknúť Ľudmilu 25. 2. 2017

            Oddychová akcia. V nedeľu sme opäť boli pozrieť uzáver jaskyne a pozrieť v akom stave je prepážka
            z blokov a keď už sme boli dnu spravil som zopár snímkov v úvodnej časti jaskyne... Peťo ochotne zapózoval.....

            ľad je hrubý a tak sa môžeme bezpečne pohybovať po zamrznutej hladine. Zhora sme si všimli divné zamrznuté diery
            v lade. Čo to len môže byť, kto to tu vyďubal, chytal tu niekto ryby?

            V jaskyni bol desný prievan.... Pekne sme premŕzali v zostupovej chodbe sa nám zo stropu uvolnil blok....

            Ako vznikli takéto diery v ľade s takýmito trieštivými prasklinami? Uvažoavli sme aj o tom že tu možno padlo
            niečo z oblohy. Zatiaľ sme tu takéto čudesné diery na ľade ešte nevideli ale vypadá to skôr tak že to tu navrtali a odpálili
            rybári. Prvý rok tu máme oficiálne rybársky revír

            Bloky držia dobre zaklínené..... Je sychravo nechce sa nám dolu do sondy miesiť sa nahor do svahu v ílovitom bahne....

            Tak parta otužilcov z Martina tu bola z motorovou pílou. Ale voda bola pocitovo v túto nedeľu obzvlášť agresívne
            boľavá aj pre Peťa aj pre mňa. A už sa tu dá urobiť pár témp....

             Mali sme už po tretí krát len ľahký program - premknúť mrežu..... Peťo si vyskúšal otváranie....

            Prešlapujeme pár týždňov na jednom mieste....

               Ráno otužilci vyrezali bazén do ľadu..... tak to bude dnes po akcii vo vode paráda.....

                  Exklizívny bazénik... bude sa doňho dobre vchádzať....

             Vyrážame.....

             Jaskyňa oravských drakov zosunula sa tu časť severnej stienky.....

              Uvažujeme že by sme začali pracovať pred uzáverom do Ludmily......

              Boli by sme 8,5 m priamo v masíve.... a priamo na strede anomálie......

              Skrátka ani tu by to ale nemuselo byť ani trochu jednoduché....

             Vpravo by malo byť miesto kde by sme eventuelne mohli začať kopať, lenže zo stropu nám tu spadol ďalší blok
             a je ich tu už dosť treba ich všetky najprv rozbiť a vytransportovať pred vchod.....

              Tak že máme dilemu pokračovať radšej vo výkope nad Diamnatovým vŕtaním pod Ľudmilou?

            Alebo to skúsiť tu pred uzáverom do Ľudmily?

            Tak neprišli sme na to ako toto vzniklo uvažovali sme či rybári nerobili do ľadu diery trhavinou:-))

             Tak sa nevieme rozhodnúť a asi to necháme na krajšie dni na jazere.....

            Peťo nakúka  do Udavačky.....

             Hneď za uzáverom sa chladíme v prievane.....

            Tak uvidíme či sa mi podarí zohnať pár chlapov na pokračovanie v prácach.....

            Peťosovi sa moc na akcie chodiť nechce.... Moc ho tu tu nebaví a chodí viac menej len zo súcitu.....

             Jožo Ridzoň sa slúbil že keď sa oteplí dorazí na jazero pomôcť....

            Ak príde s bráchom mohlo by to byť ešte zaujímavé.....

             Bratia Hullovci majú už iné záujmy a preorientovali sa na potápanie v Hipocampe.... jaskyniarčenie ich už nebaví

            To preto lebo Hipocampus je úspešnejšia organizácia.... majú tam expedičné autá a vôbec lepšie výhody.... a chudobný
            Aragonit im už nič nedá.....

            Prvý krát sme si pobehali v tomto roku zamrznutom jazere....

            Peťovi je jedno kde a čo sa bude robiť ale najradšej by šiel na nejakú exkurziu.... toto hlušenie ho už neláka....

            Padáme teda z jaskyne, lebo tu potrebujeme najskôr kladivo ak by sme tu mali niečo podniknúť....

            Peťo úspešne zamkol zámok....

            A ideme zakúriť do zrubu.....

            Škoda že tu niekto nevyrezal takýto bazén už v januári

              Najzaujímavejšia časť akcie odchod domov.....:-)

            Zo stien stekajú doslova bahnotoky ílu

             Takáto kaša sa nám hromadí všade pod stenami....

            Ešte že tu tá stena drží pohromade.....

             Pohľad do sondy pod Udavačkou...

           No a mal nás aj kto odfotografovať....

            Tak ani sa nám moc do tej vody nechce....

             Vzduch má okolo 4 stupňov a voda bude poriadne vyziabnutá.... dolu vidieť ten číry ľad....

              Nuž a ideme na to.....

            Vždy sa do toho treba nútiť inak to nejde. Nepremôžeš sa a zdechneš......

            Tá teda píše..... zdá sa mi studenšia ako v predošlý týždeň. ....

             Bol by som odprisahal že voda má okolo 1 stupňa.....

             No bez sebazaprenia to nepôjde.....

             Beštia jedna studená.....

            Vojsť tam je vždy najhoršie hlavne keď sa poriadne netrénuje.....

              Aj počabrať sa v tej vode trochu treba......

             Peťo tají dych a pritakáva že je dnes tá voda skutočne nejaká desná....:-)

              No sme tu stále ako začiatočníci.....

             Je to poriadny masochizmus....

             Takto sa katovať..... a stále dookola.....

             Ale čo človek neurobí pre svoje zdravie.....

             Cez deň ma boleli kríže ale vo vode už nič necítim.....

              Peťovi tá borovička dnes akosi nezapasovala.....:-)

              Viac menej je to však skoro bez pohybu takto stoicky.....

            No ani sme v tej hnusne studenej vode veľa nevydržali....

             Balíme to po pár minútach.....

            Ešte že sa nemusíme obliekať na vetre ale pohovieme v teplom zrube.....

            5 marca som dorazil na základňu len sám. Okolo jednej dorazili chalani z Hipocampu dumať čo s mólom.
            a tak som mal s kým do vody.....

             Peťo Lauka ide v tomto roku prvýkrát...... tak to bude achkačka....

            Tak sa okúňa trochu viac....

             A či vraj naozaj má ísť.....

            No nejako to už v tej vode zalomí....:-)

            Nikto nedošiel na akciu tak spoň táto voda. Inak aj Hýll sa hotoval že sa možno objaví, ale zasa nič....

             Ešte zapozovať ..... tentokrát som zabudol doma foťák a tak fotil Marcel

            A máme za sebou 7 minutový pobyť vo vode... Dnes mala presne 2 stupne a vonku bolo okolo 10 stupňov....

            Tak uvidíme či dáme ďalšiu akcie a kedy......

MERKABA - VOZ BOHOV

Popo
Už cítim v kostiach jak tu miestný "skauti" budú vyhlasovať niekoho za blázna a pritom len tak jednoduché je to...

Piovarči
Ale určite nebudú:-) Neboj ľudia sa stále vzdelávajú a je ich tu dosť čo to chápu
Švejk len pošťucháva:-)

Tu je zasa niečo o cestovateľoch v čase
magazin.atlas.sk/.../...
Aj to UFO by mohla byť stopa po takýchto cestovateľoch z budúcnosti:-)
Len tak hodím myšlienku:
V minulosti sa verilo, že Merkaba je božský svetelný dopravný prostriedok, ktorý prepravuje ľudí z jednej dimenzie do druhej. Môžete si ju predstaviť ako akúsi duchovnú kozmickú loď. Merkaba pozostáva z protibežných polí svetla v tvare dvoch vzájomne sa prelínajúcich štvorstenov, kde jeden bod jedného štvorstenu mieri hore a druhý bod druhého štvorstenu dole, tvoriac hviezdicovitý štvorsten. Preto sa označuje ako prostriedok vzostupu.

cestacloveka.sk/.../...

Voz bohov
Plne aktivovaná Merkaba znamená, že človek dokáže prenášať svoje telo cez hviezdne brány do ďalších dimenzionálnych realít, namiesto toho, aby si jednoducho preniesol svoje vedomie do inej dimenzionálnej reality, keď opustí svoje telo.
Popo ako to vidíš ty.....
Plne aktivovaná Merkaba znamená, že človek dokáže pretransformova ť celé svoje telo na svetlo. Je to druh svetelného cestovania. Inými slovami, v záverečnej fáze aktivácie Merkaby sa prostredníctvom posunu vo vedomí trojica mysle, ducha a tela úplne integruje do jediného vzoru svetla a následne dokáže prekonať obmedzenia fyzickej časopriestorove j reality.

Ten, kto ovláda myšlienku, ovláda hmotu tohoto vesmíru. Myšlienka je medzidimenzioná lny dopravný prostriedok. Práve preto sa najprínosnejší učitelia vzostupu zameriavajú na jednu základnú vec, a tou je pomôcť Vám zmeniť Vašu perspektívu, pomôcť Vám pracovať s myšlienkou, ktorá je akoby hlinou, z ktorej tvarujete vlastnú realitu. Pomáhajú človeku rozvíjať otvorenú a flexibilnú myseľ. Nemôžete aktivovať Merkabu tak, aby Vám samotná umožnila dosiahnuť ďalšie dimenzie alebo vzostup. Namiesto toho sa Merkaba aktivuje sama v dôsledku posunu vedomia. Merkaba je sprievodným znakom zvyšovania vibrácií vedomia, nie jeho príčinou. Keď Merkaba ožije, znamená to, že energetické pole človeka odráža skutočnosť, že má vyvinutý vzorec vedomia, ktorý mu umožňuje pohľad neobmedzený hranicami vibračnej hustoty fyzickej dimenzie.

Hlavným prínosom je zážitok oslobodenia sa od hmoty. Málokto si hneď uvedomí, že v astrále nepôsobia zákony fyziky, tak ako ich poznáme z fyzickej reality. Oslobodenie sa od hmoty je transformačná skúsenosť, ktorá dokáže trvale zmeniť naše postoje a pohľad na (fyzický) svet a na náš život.
vitazdroje.eu/.../...

Ľudia rozprávajú o svojom cestovaní do iných dimenzií:
Astrálne cestovanie je úžasné, som samouk a trvalo mi mesiace kým sa mi to prvý krát podarilo, ale odvtedy ho praktizujem skoro každý deň, trocha mám obavy sám zo seba, pretože ten druhý svet sa mi páči viac než tento a neviem sa dočkať, kedy tam môžem znova odísť. Cítim sa tam lepšie a niekedy mám pocit, že sem vlastne ani nepatrím. Nie je to nebezpečné? Nemôže dôjsť k tomu, že časom budem mať problém rozoznávať a jasne odlišovať zákony týchto diametrálne odlišných svetov? Môžem sa úplne náhodne stretnúť v astrále s iným cestovateľom? zatiaľ sa mi to nepodarilo.....
DMT – Smrt z ohromení – Terence McKenna
cestacloveka.sk/.../...
aragonit9.blogspot.sk/.../...
http://ac24.cz/zpravy-ze-sveta/9986-muz-dokaze-cestovat-paralelni-vesmir

Popo
Pekný príklad "zlatého rezu". Ano ano, aj vo tem to je...

Viťezoslav Crha
Pio to jsi krásně napsal a i to ostatní co jsi dodal je super. Jsi tady opravdu potřeba a jsem moc rád,že tu jsi. Díky za tvé články. Patříš právem mezi těch pár chlapců co mám rád a rád jim čtu jejich komentáře. Jsou plné odpovědnosti a pravdy,kterou tak nutí ostatní k hledání. To platí i pro naše inteligentní ženskou část. Tu nemohu opomenout.

Piovarči

Nepreháňaj:-) Dôležité je ľudí motivovať k vlastnému sebapoznaniu, lebo je to naozaj úžasná a dobrodružná cesta...
Cesta bezpodmienečnej Lásky

Ja len tak hľadám inšpirácie k týmto témam
Duša si potrebuje prejsť dlhú cestu, potrebuje nabrať skúsenosti v mnohých inkarnáciách aby dosiahla zrelosť, ktorej vyústením je zjednotenie dvojplameňov. Fyzické stretnutie s druhou polovicou našej vlastnej duše je akási ochutnávka, pripomenutie kam máme smerovať. Smerom k sebe. Aby sme nezabudli na svoj cieľ. Cieľ kvôli ktorému rastieme a naberáme skúsenosti. Cieľ pre ktorý sa oplatí nespočetnú cestu inkarnácií absolvovať.

Toto som si sám prežil a je to úžasné....
Prvý krát som našiel o tom zmienku na internete v takomto zmysle:
Pred samotným stretnutím, ku ktorému došlo pred viac ako ôsmimi rokmi som netušila, že mám dušu a už vôbec nie to, že by druhá polarita mojej vlastnej duše mohla „pobehovať“ po tejto planéte v tomto istom čase. No stalo sa a všetko sa navždy zmenilo. Podobá sa to na výbuch bomby. Síce prežijete, no nič už nie je také isté aké to bolo pred osudovým stretnutím. Všetko je inak. Inak vnímate, inak vidíte, inak dýchate, inak snívate a … inak milujete.

2012rok.sk/.../...
Dve dôležité veci získa človek prebudením nášho medzidimenziáln eho prostriedku:
Zbaví sa strachu zo smrti
Dosiahne absolútnu slobodu skrz expanziu vedomia
lucidnesny.sk/.../...t

Veď práve to že nevidíš fyzickými očami v ktorých sa láme svetlo a umožňuje tak videnie. Tie stavy mimo telo a prežitky v klinickej smrti i iné zozbierané prípady sú dostatočným svedectvom toho, že smrťou sa to nekončí. Nekonečno v sebe obsahuje nekonečné možnosti

...a začal jakýsi sborový zpěv. A ten byl úžasně uklidňující, sympatický, melodický. Ač sám nejsem hudebně vzdělán a nikdy jsem ani nefandil sborovému zpěvu, říkal jsem si: 'Tak to je hudba, jakou jsem ještě nikdy neslyšel.' Kdyby se dala nahrát a reprodukovat, byl by jste fascinován. A snad jakási zvonkohra.
Nevím, co by to mohlo být, ale bylo to nádherné. Stále ten let trval. Podvědomě jsem hledal nějaký styčný bod. 'Vždyť to musí nějak končit. Buď prudkým nárazem nebo jinak.' Pak jsem objevil tu známou špendlíkovou hlavičku světla. Ta se rapidně zvětšovala, zvětšovala… Až nakonec jsem už viděl jednotlivé květy. Jasně svítící, jaké na Zemi neexistují. Pocítil jsem jistou úlevu z toho, že konečně budu venku.
probuzeni.blogspot.sk/.../...
Nechtělo se mi umřít, protože jsem nevěděl, co bude následovat. Vůbec jsem nevěděl nic o smrti. Nevěděl jsem jak smrt probíhá. Nikdo se mnou o tom nikdy nemluvil a nebyl jsem „připraven“. Nevím jak mám slovy popsat ten okamžik smrti. Očekával jsem, že smrt bude něco jako zapnutí nebo vypnutí světla vypínačem. Prosté „cvak“ a konec. Byla to vteřina, možná ještě méně a umřel jsem. Myslel jsem si, že už nebudu nic cítit a vědět o sobě. Stalo se však něco úplně jiného. Má duše opustila tělo. Nevěděl jsem, co se to děje, neutopil jsem se i když jsem byl pod vodou a bez vzduchu. Zjistil jsem, že jsem „živý“ i když vlastně mrtvý a že nejsem ve vodě. Najednou jsem zjistil, že jsem v neznámém prostoru. Podíval jsem se dolů za sebe a na levé straně na dně řeky leželo mé mrtvé tělo. Při pohledu na tělo jsem věděl, že bylo moje a že jsem v něm „bydlel“. Zvláštní bylo to, že nic jsem k němu už necítil. Neměl jsem potřebu ho zachraňovat a oživovat.

internetweek.cz/.../...
Vůbec jsem nerozuměl tomu, co se to děje. Nerozuměl jsem tomu, proč nejsem mrtvý… Najednou jsem začal klesat jakými „ černým prostorem, tunelem“ aniž bych to chtěl a ovládal. Tam jsem zjistil, že se cítím úplně normálně jako Boštík Jan, celý duševně i duchovně. Normálně jsem myslel, uvažoval, měl pocity – cítil jsem celou svou identitu, pouze jsem neměl fyzické tělo. Po chvilce jsem se octil v obrovském „růžovožlutém prostoru“… Pocítil jsem, že tady jsem jednou už byl a že tady jsem „doma“! Byl to jasný a krásný pocit. Cítil jsem se tam krásně a spokojeně. Dál jsem normálně mohl uvažovat a vzpomněl jsem si na rodiče, že mě budou hledat, ale nevadilo mi to, protože jsem chtěl tady zůstat a tam bylo moje doma… Bylo to velmi silné. Byl jsem tam sám, nikoho jsem neviděl. Najednou přišel pocit, že tam někdo je! Otočil jsem se a tam bylo obrovské světlo ve tvarech lidské postavy.

www.youtube.com/.../
Velmi moc zářilo. V té době jsem byl klasický nevěřící člověk, který zbožňoval motorky, metalovou hudbu a děvčata. Nikdy jsem NIC neslyšel o Bohu, křesťanství nebo o tom, kdo to byl a je Ježíš Kristus. Za komunistického období se na školách na toto téma vůbec nemluvilo. Dnes o tom mnoho mladých lidí ví a i když nejsou věřící, tak o Ježíši Kristu slyšeli.. Doma u rodičů se nikdy nemluvilo o Bohu. Otočil jsem se na to světlo a v tu chvíli se stala velmi zvláštní věc. Při prvním pohledu na to světlo jsem okamžitě VĚDĚL, že je to: JEŽÍŠ KRISTUS! To byla záhada. Také jsem věděl, že tam jsem doma, že je to Ježíš Kristus, aniž bych to dříve znal! Ještě před minutou jsem o něm neměl vůbec tušení. Najednou mě to světlo Ježíš Kristus (on mě znal!) vzal k sobě a já zažil něco velmi neočekávaného, ale krásného. Vzal mě do své náruče, houpal mě a objímal jako malé dítě. Bylo to velmi intimní. Zjistil jsem, že se netopím ve vodě, ale v jeho nesmírné LÁSCE a dobrotě.

Takový POCIT jsem nikdy dřív, ani nyní v současnosti a pravděpodobně i v budoucnosti NEZAŽIL a nezažiji. Znovu to prožiji až v nebi. Já na zemi „MILOVAL“ motorky a děvčata. Dnes MILUJI svou ženu, auta, jídlo, a třeba sex, ALE NIC Z TOHO se NEPODOBÁ aspoň trochu LÁSCE, kterou mi tehdy v nebi ukázal Ježíš Kristus. Každý z nás zná tisíce slov, pojmů, pocitů, ale neznám slovo, kterým bych ten pocit jeho NEPODMÍNĚNÉ lásky vyjádřil. Jen vám to reprodukuji, ale to je tak 30%.
bystricoviny.sk/.../...

A koľko bolo mrtvých?













Krypta v Sagrade Familii



Takým krásnym stavbám by sme mali venovať energiu nie vzájomnému vraždeniu